Vědec: Sex na internetu poškozuje mozek

Majeres začíná metodami páření objevenými u potkanů:

„Vědci zjistili, že pokud umístíte samce krysy do klece se svolnou samicí, spáří se. Samec se však poté již pářit nebude, i kdyby byla samice přístupná. Ztrácí veškerý sexuální zájem. Pokud však hned poté, co samec skončí s jednou samicí, vložíte do klece samici druhou, pářit se bude. A tak to bude pokračovat, dokud téměř nezemře. Tento jev byl objeven u téměř všech studovaných zvířat. Jedná se o tzv. Coolidgeův efekt.“

Moc pornografie spočívá v tom, jakým způsobem dokáže ošálit nižší část mužského mozku. Jednou z nevýhod této oblasti je, že nedokáže rozpoznat rozdíl mezi obrazem a skutečností. Dochází ke stejným procesům. Problém je, že pornografie mužům nabízí neomezený počet zdánlivě svolných žen. Pokaždé, když muž vidí novou potencionální partnerku (i na obrazovce počítače), dojde u něj znovu ke zvýšení touhy po sexu.

O roli dopaminu v tomto procesu říká Majeres následující:

„Dopamin je droga touhy – když vidíte něco žádoucího, váš mozek produkuje dopamin a říká: Jdi na to! Na ničem jiném nezáleží! " Dopamin pozornost fixuje na tento požadovaný objekt, což vám dává moc se soustředit.

„Když tedy někdo klikne a uvidí nový obrázek, jeho nižší část mozku si pomyslí, že se jedná o skutečnou věc: je to slečna, o kterou se musí ze všech sil snažit. Nižší část mozku tak je zalita dopaminem, což produkuje nezvladatelné množství elektrické energie.

„První setkání se ženou – potenciální partnerkou – se našim předkům nestávalo často. Možná jen jednou v životě. Mozek si tak myslí, že je to opravdu důležité. Neví, že pravidla hry se naprosto změnila. Nechápe, že se jedna pouze o virtuální ženy. Takže dochází k opakovanému zaplavení dopaminem, kliknutí za kliknutím, dokud člověk nepřestane. Je to dopaminová jízda.“

Majeres pokračuje:

„Právě proto je pornografie příčinou tohoto začarovaného kruhu. Když se člověk dívá na pornografii, dostává nadbytek dopaminu. Mozek tak zničí některé dopaminové receptory. Člověk se pak cítí vyčerpaný, takže se vrátí k pornografii. Jelikož však má tentokrát méně dopaminových receptorů, k dosažení stejného dopaminového vzrušení potřebuje více. V důsledku toho však mozek zničí další receptory. Nakonec má pocit, že ke stejnému uspokojení potřebuje ještě více pornografie.

„Takže jelikož pánové manipulují dopaminový systém, s postupem času zjišťují, že k dosažení stejného účinku potřebují pornografii více a více a musí navštěvovat stále více webů.“

Ale nakonec jim nestačí ani více webů. A co pak?

„Pak je potřeba stimulovat jiné emoce: strach nebo znechucení, šok nebo překvapení. Musíte se uchylovat ke stále zvrhlejším věcem, které u vás vyvolávají strach nebo je vám z nich nevolno. Začnete tedy experimentovat s různými zvrácenostmi.“

Majeresův článek stojí za to si přečíst celý. Věda si možná zatím není zcela jista vedlejšími účinky pornografie, ale Majeres uvádí pádné důvody pro to, že pornografie je přinejmenším: 1) vysoce návyková 2) škodí vztahům.

Bez ohledu na morální aspekty pornografie faktem zůstává, že její návykovost by měla být důvodem k zamyšlení, jakou konkrétní roli v našem životě hraje.

originální text: thepowerofideas.ideapod.com

překlad: Lukáš Kucharczyk