Simulace je podstatou naší reality, tvrdí mnozí vědci

Věčná otázka pro bedlivé pozorovatele naší reality. Jsou naše životy projevem velmi vyspělé simulace? A pokud ano, je účelem této simulace pouze dodávat energii vyššímu světu?

eshop energie života nabízí


OSTROPESTŘCOVÝ OLEJ

vyčistí játra

199 Kč

KURKUMIN forte

zdravé srdce

799 Kč

GOJI 500g

zrychlí metabolismus

189 Kč

KRATOM 50 g

deprese ustupuje

599 Kč


Simulace je podstatou naší reality, tvrdí mnozí vědci.
Simulace je podstatou naší reality, tvrdí mnozí vědci. foto: Shutterstock
Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

Hollywoodský trhák Matrix slavil v březnu své dvacáté výročí. Film měl dvě pokračování z roku 2003: Matrix Reloaded a Matrix Revolutions. 20. srpna oznámila společnost Warner Bros., že natáčení dalšího dílu začne v roce 2020. Vesmír Matrixu se soustřeďuje kolem filozofického konceptu, že naše realita nemusí být skutečná. Hrdina filmu zjišťuje, že jeho svět je obrovská simulace provozovaná hyperinteligentní umělou inteligencí.

Od uvedení Matrixu do kin mnoho vědců a filozofů probíralo opodstatněnost tezí tohoto filmu.

Že je náš svět simulací, tvrdí také Elon Musk

Nick Bostrom – Oxfordský filozof, s jehož myšlenkami souzní i Elon Musk – zastává názor, že pravděpodobně skutečně žijeme v simulaci.

Když před dvaceti lety přišel do kin film Matrix (ano, premiéru měl v roce 1999), mnoho diváků považovalo východiska filmu za zábavná, avšak nemožná.

Hlavní hrdina filmu Neo zjišťuje, že jeho realita není skutečná. Místo toho je Neův svět obrovskou simulací organizovanou hypervyvinutou umělou inteligencí, která lidi pěstuje kvůli energii.

Celým filmem – a jeho dvěma pokračováními Matrix Reloaded a Matrix Revolutions – Neo válčí s těmito robotickými vládci za svobodu lidstva.

Společnost Warner Bros. nyní potvrdila, že zahajuje práci na dalším pokračování, jehož natáčení započne v roce 2020.

Podle webu Variety Bude v tomto čtvrtém pokračování Matrixu hlavním hrdinou opět Neo a děj se bude odehrávat ve stejném vesmíru.

Neoovo uskakování kulkám a gravitaci popírající skopičiny mohou znovu zaznamenat kasovní úspěch, avšak koncepty navržené v původním Matrixu zůstávají ve vědecké komunitě trvalé.

Myšlenka, že žijeme v simulaci je podle některých filozofů naprosto možná a dokonce snad i pravděpodobná.

Zde jsou důvody, proč si někteří vědci myslí, že žijeme v simulaci.

Šance, že žijeme v realitě jsou miliarda ku jedné, říkají někteří

V r. 2001 Nick Bostrom, filozof na Oxfordské univerzitě vydal práci, která naznačuje, že vysoce pokročilý superpočítač – veliký řádově jako planeta – by byl schopný provozovat simulaci na úrovni lidstva. Bostrom řekl webu Vulture, že film Matrix před uveřejněním své práce neviděl.

Bostrom tvrdí, že tento počítač by byl schopný provádět 1042 kalkulací za sekundu. Mohl by simulovat veškerou historii lidstva. Včetně našich myšlenek, pocitů a vzpomínek. Za použití méně než jedné miliontiny své výpočetní síly na jedinou sekundu.

Podle této logiky je veškeré lidstvo a náš fyzický vesmír jen haldou dat uložených na pevném disku masivního superpočítače.

“Téměř jistě jsme postavy žijící v počítačové simulaci,” uzavírá.

O 15 let později připomíná Bostromovy myšlenky Elon Musk. Ten v roce 2016 na konferenci Recode řekl, že podle jeho názoru šance na to, že se nacházíme na základní úrovni reality, je jedna k několika miliardám.”

Bostrom stále přemýšlí a hovoří o náročném vztahu mezi lidmi a počítači. Ve svém projevu na letošní konferenci TED předložil děsivou myšlenku, že lidstvo může být zničeno technologií, kterou samo stvořilo.

Bostrom pokračoval a navrhl, že způsob, jak se můžeme sami před sebou zachránit je jednoduchý: masové sledování s pomocí umělé inteligence. 

Vědec tvrdí, že naše realita je podobná obří videohře s mnoha hráči

Rizwan Virk, počítačový vědec a autor nové knihy “Simulační hypotéza” řekl webu Vox, že si také myslí, “že existuje vysoká šance, že ve skutečnosti žijeme v simulaci.”

Virk si to představuje jako “videohru života,” kterou nazývá “Velká simulace.”

“Můžete si to představit jako mimořádně věrnou videohru ve vysokém rozlišení, ve které jsme všichni postavami,” řekl webu Vox.

Virk, který je zároveň návrhářem videoher, řekl, že simulované vesmíry podobné hrám, v nichž možná žijeme. Jsou pro nás nerozlišitelné od reality, jsou mnohem propracovanější, než obří online hry s mnoha hráči, které lidstvo dosud vytvořilo – jako World of Warcraft a Fortnite.

Samozřejmě uznává, že nikdo si nemůže být 100% jistý, že žijeme v simulaci, ale říká, že “existuje spousta důkazů, které ukazují tímto směrem.”

Někteří vědci se pokoušejí Bostromovu teorii simulace otestovat

Od doby, co vyšla Bostromova práce, snaží se akademici otestovat myšlenku, že lidstvo žije v simulaci.

V roce 2017 vyšla v časopise Science Advances studie, která tvrdí, že jeden druh limitované simulace nemůže být funkční kvůli hardwarovým záležitostem. Autoři studie v zásadě říkají, že klasické počítače nemají dostatek paměti k simulaci určitých scénářů v našich životech a k ukládání informací.

Skupina fyziků se také pokoušela objasnit tyto otázky studiem kosmických paprsků. Fyzikové simulovali vesmír a v něm obsažené subatomární částice za použití souřadnic a mřížky.

Nukleární fyzik Silas Beane spolu se svými kolegy ve své práci z roku 2014 naznačuje, že masová simulace, ve které možná žijeme, by mohla používat stejný souřadnicový systém. Jejich logika byla taková, že pokud určité částice – jako vysoce energetické kosmické paprsky – vždy projeví maximální energetickou úroveň (a ukazuje se, že přesně tohle dělají), pak omezení jejich reakce může být důsledkem skryté mřížky.

“Vždy zde zůstává možnost, že simulovaní objeví svou simulaci,” tvrdí autoři ve své práci.

Možná se však odpověď nikdy nedozvíme

Mnoho vědců nicméně prohlašuje, že si nikdy nebudeme schopni uvědomit, zda žijeme v simulaci či nikoliv.

Marcelo Gleiser, fyzik a filozof na Dartmouth College řekl webu New Scientist, že pokoušet se řešit Bostromovu otázku s našimi současnými znalostmi a technologickou kapacitou je poměrně beznadějné.

Kdybychom totiž skutečně žili v simulaci, vědci by neměli pojem o zákonech fyziky v “reálném světě” tam venku. Také by nevěděli, jaké druhy výpočtů by byly možné mimo hranice naší simulace, říká Gleiser.

Takže všechno, co si myslíme, že víme o tom, co je možné pokud jde o výpočetní sílu nebo zákony fyziky, může být opět jen dalším aspektem simulace.

“Pokud jsme skutečně simulací, pak by existovala logická možnost, že to, co měříme, ve skutečnosti nejsou zákony přírody, ale jakýsi pokus o umělé zákony, s nimiž přišli tvůrci simulace,” řekl Beane časopisu Discover Magazine.

Bostrom však zůstává přesvědčený, že jsme nejpravděpodobněji součástí simulace.

“Na meta úrovni jsem ve skutečnosti neviděl žádné přesvědčivé argumenty nebo pokusy o vyvrácení, řekl webu Vulture.” A jejich absence myslím také upevňuje mou jistotu, že mé úvahy jsou správné.” (zdroj: businessinsider.com)


PARA ořechy 250 g

doplní důležitý selen

239 Kč

OSTROPESTŘCOVÝ OLEJ

vyčistí játra

199 Kč

MACA BIO 1kg

vyladí hormony

999 Kč

RHODIOLA extrakt

štítná žláza

249 Kč


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*