Racionální vysvětlení výkladu tarotových karet 2

Na druhou stranu, kdo se nevydal za své pevně stanovené obzory, nikdy nemůže vědět, co za nimi vlastně je. Tím pádem zůstává nejen nevěrcem, ale rovněž i nevědoucím. Logické, že?

Nicméně na přesvědčení nevěrce logika tohoto článku v žádném případě nestačí. Ten bude chtít důkazy pokud možno hned – o čtení klienta, jeho stavu mysli, jeho reakcích a bleskových reakcích kartáře.

Pokud se ovšem máme dobrat skutečného racionálního jádra v něčem tak na první pohled iracionálním, musíme postupovat postupně a pomalu. Tedy v homeopatických dávkách, však je to seriál, a ten může mít mnoho dílů. Není kam spěchat, abychom vyzradili pointu závěrečného dílu hned v prvním pokračování.

Dva stejné výklady na totožnou otázku

„Když přijdu k ´odladěnému´ vykladači a položím dotaz, tak kartář zamíchá a vyloží nějaké karty. Když však ihned poté položím stejnou otázku, neměl by po zamíchání kartář vyložit stejné karty? Nebo obdobně, abych omezili argument ´nevstoupíš do téže řeky´?“ zazněla logická otázka v diskusi k článku na Facebooku.

Odpověď je jednoduchá. Není možné dostat stejnou odpověď. Když vyloží poprvé, dostane klient odpověď, která jej chtě nechtě ovlivní. Následující otázka tak již bude ovlivněna předchozím výkladem. Prostě když se někdo dostane z bodu A do bodu B, je už v bodu B a tudíž nikoliv v bodu A. Ano, to je podstata výroku nevstoupíš do stejné řeky.

Navíc žádní dva vykladači nebudou nikdy stejní, všichni jsme individuální. Tudíž každý výklad bude nutně jiný. Ale pokud budou dva stejně dobří vykladači, je dost pravděpodobné, že výklady budou obdobné, ale záleží na zvoleném kódování informací v podobě rozdílných zabarvení charakterů obou vykladačů.

Co je vlastně dáno? Všechno?

Nabízí se samozřejmě hypotetická situace, že za ideálních podmínek by ideální totožní vykladači vytáhli stejné karty. To by ovšem znamenalo, že vykladače bychom museli opravdu brát za zprostředkovatele něčeho, co bylo do doby výkladu dáno. Navíc se u dvou výkladu za sebou na stejnou otázku může zdát, že pokud jsem výkladem ovlivněn, pak tento postrádá smysl, jelikož se vlastně dozvím jen to, jak by něco vypadalo, kdybych si tento výklad nedal udělat

Jenže i tento aspekt se dá nahlížet z jiného úhlu pohledu. První výklad dává odpověď v situaci, ve které se člověk nachází. O ní ani nemusí vědět, jak se často stává. Ale v okamžiku, kdy mu ji vykladač ozřejmí, už se dostává do jiného stavu mysli, protože už ví. Mimochodem kartáři a kartářky takové pokusy ani nedělají, není k tomu důvod.

Směřování určujeme my a my jej také můžeme změnit

Ale pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu. Pokud třeba někdo někomu vyloží, že dnes odpoledne se jeho život bude odehrávat jen podle zvyku, sám ale bude cítit, že je vnitřně prázdný, dostane se do deprese a pochybností, tak se může cítit zraněný a bude muset počkat na vhodné okolnosti, až zranění pomine.

A teď má dvě možnosti. Vezme to jako fakt, s nímž nic nemůže dělat anebo tomu nebude věřit, tak se i tak stane. Ale pokud to vezme jako cestu, po které se řítí, může si to uvědomit a hodit zpátečku.

Zeptá se tedy vykladače, co by měl změnit. Vykladač mu odpoví třeba toto: „musíš se spojit se svou vnitřní sílou, která v Tobě přebývá, zahnat depresi a nastolit tak harmonii, třeba přátelským diskusním ´boxováním´ s kamarádem.“

A pokud se bude touto radou řídit, dané odpoledne se bude odehrávat zcela jinak. Pravděpodobně si uvědomí, že jeho život se dostal na jinou, čerstvou cestu, na které začne studovat věci, které jej předtím nezajímaly. Bude ho to sice stát zranění v podobě odhození starých zvyků a návyků, které mu budou připomínat, jak žil, ale tím zároveň dosáhne pokroku a povzbuzení na další cestě životem. Zkrátka inspirace mění naše životy, pokud ovšem i ty samotné inspirace nejsou předem dány, akorát o nich nevíme.

Realitu měníme již samotným pozorováním

Přesto všechno je stále možné narážet na logický problém, který se týká hypotézy, že veškeré informace o všem, co se dělo, děje a bude dít, jsou někde uloženy. Z toho by bylo možné usuzovat, že je možné se ptát vykladače i na věci, které nemůže klient nijak ovlivnit. Například něco z minulosti. Na takové dotazy by pak měl teoreticky stejné odpovědi získávat. Anebo ne?

A to je naprosto správná připomínka. Všechny informace jsou uloženy a vždy v přítomném čase. A nyní konečně dostáváme ke kvantové fyzice a jejímu základnímu postulátu, který v klasické newtonské fyzice neplatí. A sice že samotný pozorovatel, už tím, že jen pozoruje, realitu ovlivňuje.

Veškerou realitu, tedy i tu, kterou z lineárního pohledu vnímáme jako minulost. Jenže takové vnímání času v našem případě nemůžeme použít, jelikož na harddisku jsou uloženy všechny možnosti, tedy i ty, které nikdy nenastaly a nenastanou.

Ale pozor, pouze v naší realitě. Nemůžeme totiž vyloučit, že nenastanou v realitě jiné, která může být tak blízko, že si to nedokážeme ani představit. Ale nevnímáme ji, protože frekvence našeho vědomí, která určuje vnímání naší reality, je odlišná.

Přesto všechno se získanými informacemi (nejen tarotem, ale existují rovněž mnoho jiných způsobů), které v naší realitě nenastaly a nenastanou, můžeme inspirovat, protože z hlediska propojení všech dějů ve Vesmíru je dost pravděpodobné, že se budou navzájem ovlivňovat. Byť nepřímo. To je ostatně podstatou výroku „Všichni jsme Jedno“.

amber

P.S. Děkuji moc Michalovi Gillovi a především Daliborovi Hůlovi za spolupráci na tomto článku. Michalovi Klusovi pak za odkaz, kterým nastolil ještě více otázek, než jsme měli na začátku. A to je moc dobře 🙂

Z Wikipedie o synchronicitě: http://cs.wikipedia.org/wiki/Synchronicita „Ve svém výkladu o synchronicitě uvádí Jung vlastní zkušenost, kdy se během jednoho dne mnohokrát setkal s podobou ryby, ať už to byla kresba, sen pacientky, oběd či skutečná ryba ležící na jezerním molu. Souběh událostí nezůstal bez povšimnutí, a tak náhodná koincidence získala subjektivní význam. Mezi synchronistní fenomény patří například i sny, které pak najdou korespondenci s nastalou událostí, nebo takzvané déjà vu, pocit již zažitého. O tyto jevy se opírají psychické představy osudu, neboť vypadají jako nevysvětlitelné pouhou náhodou."

Další díl seriálu:

Racionální vysvětlení výkladu tarotových karet 3

Minulé díly seriálu:

Racionální vysvětlení výkladu tarotových karet 1