Proč myslivci střílejí liščí mláďata

Facebookový příspěvek Není nad to, zpříjemnit si procházku lesem vraždou dvou hrajících si mláďat opět krajně rozjitřil emoce mezi milovníky všech zvířat a myslivci, nebo chcete-li spíše nimrody. Zatímco ti berou lov liščích mláďat jako odstřel škodné, jejich odpůrci neváhají sáhnout k silným obviněním z vraždy. Kde je pomyslný střed?

eshop energie života nabízí


GOJI A kvalita 1 kg

zrychlí metabolismus

349 Kč

KONOPNÉ SEMÍNKO 100 g

dodá zdravé tuky

59 Kč

ERYTHRITOL 150 g

nahradí bílý cukr

49 Kč

HROZNOVÉ JÁDRO 20 g

zdravá pokožka

299 Kč


Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

Když pomineme alibismus, že přemnožené vychytralé divočáky, páchající daleko větší škody než liščata, v nepřístupném terénu nikdo lovit nechce, je příčinou rozbrojů zcela něco jiného. Je to vlastnost, kterou jedni trpí přemírou, zatímco druzí naprostým nedostatkem. Ano, jde o soucit, který není vrozený. Tudíž není to dar, ale schopnost, které se musíme učit.

Zároveň s výukou nám ale hrozí, že upadneme do pasti nerovnováhy mezi soucitem a moudrostí. A proto nejtěžší je soucit s človekem, který si není vědom, že by se soucitu měl učit. Tím spíše, že jej možná považuje ke všemu za slabost, nikoliv ctnost.

Zkuste se prosím vcítit do kůže člověka, který by si nedokázal představit být v kůži zvířete, které se ocitlo na jatkách nebo před hlavní brokovnice. Když takový člověk nemá soucit, tak proto si to ani nedokáže představit, natož se pak vcítit. A vysvětlovat mu to násilím by rozhodně nebylo projevem soucitu.

Proto se soucitu musíme učit neustále. Je to náš hlavní předmět ve škole života. Jenže zatímco prvňáček se třeba v jazyce českém učí nejdříve písmena, poté slabiky, takový osmák se musí již potýkat se složitými větnými konstrukcemi, kterým by ale prvňák určitě nerozuměl. A tak to máme se vším. Předměty se mohou jmenovat stejně, ale úroveň učiva může být krajně rozdílná.

Pokud máme my lidé někdy žít v míru, musíme se definitivně zbavit všeho dravčího v sobě. Tím spíše, když mnohdy o něm ani nevíme, protože dnes již nemáme čas si ulovit zvíře pro jídlo, nikoliv jen pro zábavu, jak činí dnešní myslivci.

Možná si říkáme, jak jsou krutí. Ale to jsou často i malé děti, dokud jim jejich rodiče alespoň v náznacích nevštípí jemné náznaky soucitu, ale ne zas moc, aby nepřestaly jíst maso.

Říká se, že kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi. Ale stejně tak platí, že ten, kdo má rád zvířata, ještě nutně nemusí mít rád lidi. Je to pro něj další stupeň učiva, naučit se je mít rád. Pokud máme soucit se zvířaty, musíme se naučit mít soucit i s lidmi, kteří si neuvědomují, že mohou být krutí.

Samozřejmě že je to velmi těžké. Všichni se to učíme každým dnem. Každý jinak, za jiných okolností, s jinými spoluhráči. Emoce jsou prevít, dokáží s námi nejen zamávat, ale mnohdy nás naprosto ovládnout. Pokud k tomu dojde opět v podobné situaci jako s myslivcem, který zastřelil dvě hrající si liščata, mám následující pomůcku.

Představte si, že byste měli být vykonavatelem jeho karmy. Jak krutí vůči němu byste mohli být, tak soucitní zároveň budete.

gcat


DÝŇOVÁ SEMENA 500 g

odstraní záněty

139 Kč

MLADÝ JEČMEN BIO 100g

detoxikace těla

139 Kč

GOJI 0,5 kg premium

zrychlí metabolismus

222 Kč

QUINOA 1 kg

doplní bílkoviny

169 Kč


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*