• Easter (angličtina)
• Eastre (anglosaština)
• Ishtar (babylonština)
• Ashtaroth (hebrejština)
• Astarte (řečtina)
• Astarte – fénická a řecká bohyně plodnosti
• Ashtaroth – hebrejský název pro kanaánskou bohyni plodnosti
• Ishtar – babylonská bohyně plodnosti
• Eastre – anglosaská bohyně plodnosti

Odkud pochází tradice oslavování Velikonoc?

Autor knihy odhaluje skryté informace o původních oslavách Velikonoc, které započaly před několika tisíci lety – dávno před narozením, smrtí a vzkříšením Ježíše.

Anglický název Easter pochází od bohyně Ishtar (Ištar)/Easter, která byla uctívána jako měsíční bohyně, bohyně jara a plodnosti a královna nebes. Je známa pod tolika jmény v tolika zemích a kulturách, že se jí často říká bohyně tisíce jmen.

Inanna je sumerské jméno bohyně Ištar a rozhodně to nejdůležitější. Inanna byla vnučkou Enlila, syna Ana. Anu byl nejvyšší Anunnaki a jeho jméno znamená v překladu „otec velkého nebe“. Anu byl uctíván jako bůh nebes a představoval ústřední postavu prvního náboženství lidstva. Podle sumerských tabulek navštívil Zemi pouze dvakrát.

Spojitosti s Babylonem

Jan 8:44, 2 Korintským 11:14, 1 Petr 5:8) Ze jména Ištar – babylonské bohyně – vzešel název Easter. Ištar je pouze dalším jménem Semiramis – ženy Nimroda. Tato popotopní slavnost byla součástí falešného tajemného babylonského náboženství a byla zahájena Nimrodem a jeho manželkou Semiramis (známou také jako Ištar.

Nejen že zahájili stavbu babylonské věže, ale také se prohlásili za boha a bohyni, které museli Babyloňané uctívat. Jsou spoluzakladateli všech falešných náboženství, která kdy existovala.

Nimrod byl uctíván jako bůh slunce. Byl uctíván v mnoha kulturách a zemích pod různými jmény: Šamaš, Attis, Utu, Merodach/Marduk, Ninus, Bel/Baal, Moloch, Tammuz – seznam je prakticky nekonečný (byl rovněž znám jako Dumuzi mezi Sumery a RA mezi Egypťany).

Miliony lidí dnes nevědomě uctívají a modlí se k této pohanské bohyni. Jaké je její současné jméno?

Babyloňané oslavovali den Ištar/Easter jako návrat bohyně jara – znovuzrození či reinkarnaci přírody a bohyně přírody. Babylonské legendy říkají, že každý rok spadlo z nebe obrovské vejce a dopadlo do oblasti kolem řeky Eufrat.

Ne náhodou kopíruje slavnostní oděv papeže ty, které nosili kněží Dagona. Podle sumerských desek při své první návštěvě Země přistál Enki, bůh/velitel Anunnaki, se svou vesmírnou lodí na vodě, aby zde později nechal těžit monoatomické zlato, potřebné k jejich dlouhému životu a zvýšení mentálních a duševních funkcí. Později se vynořil z vody oblečen do „oděvu z šupin ryb“ (skafandr?). O tisíce let později kněží Dagona stále slavili obřad boha ryb v Akkadské říši, Asýrii a Babylonu… a zjevně se slaví dodnes.

Každý rok se Ištar z vejce znovu zrodila, a pokud někdo z těch, kdo tuto událost slavili, náhodou vejce našel, Ištar mu udělila zvláštní požehnání. Vysvětluje to původ současné tradice velikonočních vajíček, košíků a hledání velikonočních vajíček?

Mezi další pohanské rituály, které jsou spojené s oslavou a které jsou součástí naší současné tradice, patří velikonoční dary královně nebes (čerstvě natrhané květiny, teplé pečivo ozdobené kříži a dorty ve tvaru hvězdy); nové oděvy k oslavě svátku (pohanští kněží nosili nové oděvy či hábity a vestálské panny nosily nové bílé šaty, nebo hábity a na hlavě čepce); a bohoslužby při východu slunce (aby symbolicky urychlili každoroční příchod vejce Ištar z nebes – reinkarnaci bohyně jara).

Vatikán tajně udržuje dávné pohanské rituály a uctívá své starodávné „božstvo“ známé jako Anunnaki. Tajemným náboženstvím světové elity je satanismus a veškeré mocenské pozice jsou obsazeny satanisty.

Spojitosti se satanismem

Velikonoce mají svůj původ ve světe okultismu. Okultní/satanistický kalendář se skládá ze 4 období po 13 týdnech. Okultisté věří, že čísla mají vrozenou sílu, a mnozí tak založili svůj život na numerologii. Numerologie je také klíčovou součástí astrologie – další obor, který okultisté pozorně sledují. Proto je okultní kalendář rozdělen na 4 části, z nichž každá má 13 týdnů. Všimněte si, že 13 x 4 = 52 týdnů – náš rok.

V okultismu znamená číslo 6 – člověk, 7 – božská dokonalost nebo bůh a 13 – vzpoura proti autoritě a mravní zkaženosti. Takže ve světě okultismu či satanismu představuje číslo 13 stav, kdy člověk sám dosáhl božské dokonalosti a osvícení.

Svatý Beda (též Beda Ctihodný), učenec z 8. století, tvrdí, že název Easter je odvozen ze skandinávského „Ostra“ a germánského „Ostern“ nebo „Eastre“ – obě byly mytologické bohyně spojovány s jarem a plodností.

Slavnosti na poctu těchto bohyň probíhaly první den jarní rovnodennosti – 21. března. Důležitou součástí těchto pohanských oslav byl králík, červená vejce a dary – všechny tyto věci představovaly plodnost. Velikonoce jsou ponořeny do záhad starověkého Babylonu – zlého a modlářského systému.

Satanské rituály obětování dětí

Každý rok kněží Ištar oplodnili mladé panny na oltáři věnovaném jí a jejímu manželovi*. Děti se narodily na Vánoce (!!!) a další rok byly obětovány o Velikonoční neděli na bohoslužbě při východu slunce. Kněží pak vejce Ištar obarvili krví obětovaných dětí.

*Manžel Inanny nebyl nikdo jiný než nechvalně známy bůh Moloch či Melekh, kterému při satanistických rituálech byly – a stále jsou – děti obětovány. Satanismus je náboženské uctívání Anunnaků a součástí rituálů byly/jsou lidské a zvířecí oběti.

Pokud tomu nevěříte, zde je výňatek z Encyclopaedia Judaica, který identifikuje Ištar/Inannu a jejího manžela jako bohy, kterým byly děti obětovány.

„(…) identifikace Hadad-Baala s Molochem poskytuje podklad pro Jeremiáše 32:35, který horuje proti oltářům Baala v údolí Gehenna, kde byli chlapci a dívky v ohni obětováni Molochovi, tj. Baal-Hadad. Kromě toho řada asyrských-aramejských dokumentů analyzovaných K. Dellerem ukázala, že Adadmilki či Adadšarru („král Adad“) byl ve skutečnosti bůh, kterému byly obětovány děti, někdy prvorozené (viz níže).

„Asyrské dokumenty vrhají nové světlo na 2 Královská 17, kde Adadmelek (zde jako Adramelek) je bůh, kterému Sefarvajci spalují své syny v ohni (verš 31). V tomto verši se Adadmelek objevuje vedle Anameleka, kterého badatelé správně spojili s Anath, která nese titul královna nebes, běžný výraz pro Ištar v akadštině (šarrat šamê; bývá přirovnáváno k sumerskému nin.anna.ak = Inanna). Adadovi a Ištar či králi a královně jsou podle výše citovaných asyrsko-aramejských dokumentů děti obětovány.“ – Kult Molocha, Židovská knihovna

Následující malba zobrazuje satanistický rituál, během kterého je lidské tělo (dítě?) spáleno před dřevěnou sochou sovy věnované Ishtar/Inanně/Molochovi v Bohemian Grove:

Většina světové „elity“ (současní i bývalí prezidenti, premiéři, politici, soudci atd., a dokonce i královské rodiny) se účastní tohoto každoročního rituálu. Všimněte si kněze rybího boha, který rituál vykonává. Zde je vyobrazena Ishtar/Inanna, obklopena párem sov, s křídly a nohama, které vypadají jako soví:

Další nesrovnalosti

Podle tradiční oslavy od Velkého pátku do neděle byl Ježíš v srdci země dvě noci a jeden den. Byla fakta o Ježíšově smrti, pohřbu a vzkříšení záměrně zkreslena? Zjistěte, kdo nemluví pravdu – a proč!

Autor zkoumal důvěryhodné a spolehlivé starověké zdroje, aby odhalil skutečné počátky naší velikonoční tradice. Byl Ježíš přibit ke kříži nebo ke stromu? Je pravý kostel skutečná budova – nebo je to něco daleko více?

V bibli nejsou absolutně žádné verše, které by povolovaly nebo souhlasily s udržováním tradice oslavy Velikonoc. Bible se také nezmiňuje o praktikování či dodržování půstu, malování a hledání velikonočních vajíček, košících se sladkostmi, čepcích atd. O tom, že jsou Velikonoce pohanským svátkem, věděli již američtí zakladatelé.

V dětské knize Easter Parade: Welcome Sweet Spring Time (str. 4–5) Steve Englehart píše:

„Když puritáni přišli do Severní Ameriky, považovali oslavu Velikonoc – a oslavu Vánoc – za podezřelou. Věděli, že pohané slavili návrat jara dlouho předtím, než křesťané začali slavit Velikonoce. (…) Prvních 200 let, kdy Evropané žili v Severní Americe, věnovalo pozornost Velikonocím jen několik států, převážně jižních.

„Teprve po občanské válce začali Američané slavit tento svátek. Velikonoce se staly americkou tradicí až v 70. letech 19. století. Původních 13 kolonií v Americe začalo jako křesťanský národ, který prohlašoval, že jediný král je Ježíš. Ale celé století od svého založení tento národ nedodržoval velikonoční tradice.“

Většina lidí přijímá tradice jako fakt, protože jsou již dlouhou dobu součástí naší kultury. Většina těchto tradic však bohužel jsou temné a krvavé satanistické rituály.

Věřte, že jsem stejně znechucený, jako jste (nebo byste měli být) vy, ale pravda musí vyjít na povrch.

zdrojový článek: www.in5d.com

odkazy: www.jewishvirtuallibrary.org

překlad: Siw