Nové oblečení je plné baktérií a toxické chemie

Nejspíš si myslíte, že také čisté je, nebo alespoň relativně čisté. Avšak testy, které prováděl Philip Tierno Ph.D., ředitel Mikrobiologie a imunologie na New York University objednané televizním pořadem Dobré ráno, Ameriko (Good Morning America), odhalily na oblečení znepokojivé složky.

A to je pouze jeden z důvodů, proč zvážit, jestli oblečení před nošením vyprat. Mnoho oblečení bylo kontaminováno také chemikáliemi a barvivy, jež mohou vést k podráždění a dalším zdravotním komplikacím.

Novým oblečením se může přenášet také hmyz (jako například vši). Pokud jste své nové oblečení před nošením dosud neprali, možná na konci článku změníte názor.

Fekálie, výměšky dýchacích cest, vaginální organismy a další

Tierno testoval kalhoty, halenky, spodní prádlo, bundy a další oblečení zakoupené v řetězcích s oděvy (velmi drahé i velmi levné obchody) a tyto testy odhalily mnoho nechutných složek ukrytých v „novém“ oblečení, například:

• výměšky dýchacích cest
• kožní floru
• fekální floru
• kvasinky

Asi nebude velkým překvapením, že nejvíce kontaminované byly plavecké úbory, spodní prádlo a další intimní oblečení.

„Některé prádlo bylo hojně kontaminováno mnoha organismy, což znamená, že je buď zkoušelo velké množství lidí, nebo je zkoušel někdo, kdo byl hodně kontaminován…

Dá se říci, že se dotýkáte něčí podpažní jamky nebo rozkroku. Takže chcete být chráněni, to je vše… Nejspíš z toho nakonec neonemocníte, ale stát by se to mohlo,“ řekl Tieron ABC News.

Jaké nemoci byste mohli dostat při zkoušení kontaminovaného oblečení? Když přijde na oblečení, které si zkouší více lidí, jsou ve hře organismy způsobující hepatitidu A, cestovatelský průjem, MRSA, salmonelu, norovirus a kvasinkové a streptokokové infekce.

Ze zkoušeného oblečení můžete dostat dokonce i vši nebo svrab. Je to pravděpodobné? Ne. Možné? Ano. Zvláště pokud váš imunitní systém není zcela v pořádku. „Dobrá zpráva je, že většina lidí má velmi odolný imunitní systém, který si s malým množstvím cizích organismů na těle dokáže poradit… Když se s takovým organismem dostanete do kontaktu, nemusí to ještě nutně znamenat, že onemocníte,“ řekl Tierno novinám Huffington Post.

Chemická kontaminace: Další důvod, proč nové věci vyprat

Oděvy mohou obsahovat několik sledovaných chemikálií v závislosti na tom, v jaké zemi byly vyrobeny. Patří mezi ně azo-anilinová barviva, která mohou způsobit mírné až středně závažné podráždění kůže.

Pokud jste citliví, taková barviva u vás mohou vyvolat zarudnutí kůže, svědění, mohou kůži vysušovat, a to zvláště v místech, kde se látka otírá o vaši pokožku jako je pas, krk, podpaždí a stehna. Tyto dráždivé látky lze sice vyprat, většinou však ne napoprvé.

Aby se zabránilo pomačkání a plesnivění látek, používají se také formaldehydové pryskyřice. Nejen, že je formaldehyd známý karcinogen, ale jeho pryskyřice jsou navíc spojovány s ekzémy a mohou způsobit odlupování kůže, nebo vyrážku.

Nonylfenol etoxylát (NPE) je toxická povrchově aktivní látka narušující endokrinní činnost, která se používá při výrobě textilií.

Určitě byste nechtěli být vědomě vystaveni NPE, ale když si zákazník vypere své oblečení, uvolní se NPE do odpadní vody, odkud ji prostředky pro čištění vody nedokáží odstranit.

V prostředí se NPE rozkládá na nonylfenol (NP), toxickou chemikálii narušující endokrinní činnost, která se hromadí v usazeninách a následně v rybách a zvířatech ve volné přírodě.

Chemikálie mohou ve vašem oblečení zůstat dokonce i po vyprání

Vypráním se bohužel všech chemikálií ve svém oblečení nezbavíte. Někdy se například do látek přidává triclosan. Výzkumy ukázaly, že triclosan může ovlivňovat vývoj plodu.

Studie na zvířatech rovněž zvýšily obavy z jeho vlivu na plodnost a bakterie vystavené triclosanu se mohou stát rezistentními na antibiotika. Objevily se dokonce náznaky zvýšeného rizika rakoviny. Oblečení odolné skvrnám je zase běžným zdrojem perfluorovaných sloučenin (PFC), které jsou pro lidi i prostředí toxické. Nejčastěji jste o nich asi slyšeli v souvislosti s nepřilnavými povrchy kuchyňského nádobí, ale jsou také součástí textilií.

I když jsou vaše oděvy z organických látek, mohou být z geneticky modifikované bavlny, která je během produkce hojně ošetřována pesticidy a dalšími chemikáliemi. Sdružení The Organic Consumers Association (OCA) vysvětluje:

„Při produkci bavlny se chemikálie nepoužívají jen během jejího růstu. Aby se sklizeň usnadnila, používají se herbicidy, které zbaví rostliny listů a sběr je tak snadnější.

Při výrobě textilie z rostliny se používají další chemikálie při procesu bělení, natahování, barvení, zpevňování, redukci srážení, zvyšování odolnosti proti plísni a zápachu, hoření, molům, statické elektřině a pomačkání. Některé z těchto chemikálií se aplikují za tepla, aby přilnuly k bavlněným vláknům. Během procesu se látka několikrát pere, ale některé změkčovače a prací prostředky zanechávají rezidua, která z konečného výrobku nelze zcela odstranit.

K finalizaci produktu se často používají chemikálie obsahující formaldehyd, hydrooxid sodný, kyselinu sírovou, sloučeniny bromu, polyuretanové pryskyřice, sulfonamidy a halogeny.

Některé dovážené oděvy jsou nyní impregnovány desinfekčními prostředky s dlouhodobým účinkem, které je velmi těžké odstranit a které se vylučují spolu se zápachem. Tyto a další chemická rezidua mají vliv na lidi s mnohočetnou chemickou přecitlivělostí.

U mnoha lidí způsobuje kontakt kůže s formaldehydem obsaženým v oblečení odolném proti pomačkání alergické reakce, například kopřivku.

Konvenčně pěstovaná geneticky modifikovaná bavlna je nejzamořenější plodina na světě

Možná vás překvapí, že bavlna je považována za nejzamořenější plodinu, ale bavlnářský průmysly hojně využívá nebezpečné herbicidy a insekticidy včetně těch nejnebezpečnějších insekticidů na trhu. Podle Organic Trade Association „se bavlna považuje za „nejšpinavější“ plodinu vzhledem k hojnému využívání insekticidů a pro zdraví člověka i zvířat těch nejnebezpečnějších pesticidů. K pěstování bavlny se celosvětově využívá 2,5 % obdělávané půdy, ale 16 % insekticidů, více než na kteroukoliv jinou plodinu.

Aldicarb, parathion a methamidopho, podle Světové zdravotnické organizace pro lidské zdraví tři naprosto nejnebezpečnější insekticidy, jsou při produkci bavlny mezi deseti nejpoužívanějšími.

Šest ze zbývajících sedmi nejpoužívanějších se považuje za mírně až vysoce nebezpečné.

Aldicarb, druhý nejprodávanější insekticid na bavlnu, je pro člověka nejjedovatější. Smrtelná je už jeho jediná kapka absorbovaná přes kůži. Přesto se stále ještě používá ve 25 zemích a ve Spojených státech, kde 16 států hlásí jeho přítomnost v podzemní vodě.“ Je vám asi jasné, že to přináší rizika hned na několika úrovních – pro farmáře, kteří s těmito látkami pracují, pro lidi v jejich okolí, pro spotřebitele, kteří si bavlnu kupují a potenciálně pro všechny, které toto rozsáhlé znečišťování životního prostředí případně zasáhne.

To je jeden z důvodů, proč bych vám důrazně doporučil vybírat si pokud možno vždy oděvy z organické bavlny, která není geneticky modifikovaná a vystavená takové toxickému množství toxických látek.

Dobré rady pro bezpečnější oblékání

Zkuste se poohlédnout po oděvech z organické bavlny. Je to dobrý začátek při hledání bezpečného, netoxického oblečení (pro vás i pro životní prostředí). Hledejte také štítek OEKO-TEXT Standard 100, který zaručuje, že oblečení bylo testováno v nezávislé laboratoři a neobsahuje nebezpečné úrovně více než 100 látek, například:

• azo barviva
• ftaláty
• těžké kovy
• pesticidy
• alergie vyvolávající barviva

Mnoho expertů doporučuje vyprat nové oblečení hned, jak jej přineste domů z obchodu a raději hned dvakrát. A pokud zboží není určeno k praní v pračce, dopřejte mu cyklus v horké sušičce, než si jej obléknete.

Dobrý nápad je také nechat si nějaké prádlo na sobě, když si zkoušíte nové oděvy (alespoň to spodní, ale i to po příchodu domů vyperte). Stejně tak si po příchodu domů umyjte ruce, protože během nakupování jste přišli do styku s mnoha chemikáliemi a dalšími kontaminanty.

zdroj: www.healthylifetricks.com

překlad: Honzoid