Léky na úzkost a jejich skrytá nebezpečí užívání

Jak léky na úzkost (benzodiazepiny) fungují

Benzodiazepiny stimulují mozkové receptory citlivé na kyselinu gama-aminomáselnou (GABA). Jedná se o hlavní inhibiční neurotransmiter, který ovlivňuje úzkost, náladu, spánek a citlivost na bolest. Léky na úzkost se liší primárně v rychlosti a délce účinku.

Jaké jsou nežádoucí účinky těchto léků

Tyto léky na úzkost mohou snížit schopnost jasného myšlení, zhoršit paměť a snížit schopnost reagovat na naléhavé situace, které se mohou objevit. Například pokud řídíte auto nebo třeba ovládáte nebezpečný stroj.

Tyto účinky se mohou objevit i v případě běžně předepisovaných nízkých dávek. Nedávná studie navíc prokázala, že užívání některého z těchto léků na úzkost po dobu delší než tři měsíce, zvyšuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby o 50 %.

Ve vysokých dávkách může benzodiazepin způsobit život ohrožující respirační depresi nebo kóma. Od roku 2000 se zdvojnásobil počet příjmů na pohotovosti spojených s užíváním tohoto léku. V kombinaci s narkotiky dochází k výraznému zvýšení rizika a závažnosti těchto vedlejších účinků.

Lze si na těchto lécích vypěstovat závislost?

Ano. Opakované užívání snižuje citlivost mozku na GABA. Proto časem potřebujete větší množství léku k dosažení stejného účinku. Ale nejen to. Základní stav úzkosti bez užití léku se ve skutečnosti zhoršuje.

Jakmile začnete tyto léky na úzkost užívat, může být velmi těžké s nimi přestat. V takovém případě se navíc mohou objevit vážné abstinenční příznaky. Mezi ty nejběžnější patří například:

• nespavost
• podrážděnost
• zvýšená úzkost
• panika a nervozita

V dnešní době končí na odvykací kúře více pacientů kvůli užívání benzodiazepinu v kombinaci s opioidy, než kvůli potížím spojeným s alkoholem.

Lze tyto léky na úzkost užívat bezpečně? Existují alternativy?

Benzodiazepiny mohou účinně ulevovat od akutních záchvatů paniky nebo působit jako prevence v případě vysoce rizikových situací. Skoro vždy však existují lepší alternativy. Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a selektivní inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu (SNRI) patří mezi první volby při zvládání generalizovaných úzkostných poruch u pacientů vyžadujících léčbu.

Z dlouhodobého hlediska může být lepší objevit příčinu problému pomocí kognitivně behaviorální terapie (CBT), využít poradenství a upravit životní styl tak, abyste posílili obranu před úzkostí. Jedná se tedy o kvalitní spánek, optimální stravu, vyhýbání se kofeinu a alkoholu. To vše může mít kumulativní efekt, který může snížit nebo dokonce odstranit potřebu léků na úzkost.

Použitím dovedností naučených v CBT, cviků s hlubokým dýcháním nebo vizualizace můžete záchvat paniky zvrátit ještě dříve, než se stanou nezvladatelnými. Existuje mnoho mobilních aplikací, které mohou v tomto případě situaci usnadnit. A čím více budete tyto dovednosti trénovat, tím budou účinnější.

Zároveň lze tuto terapii doplnit o vhodné přírodní prostředky na úzkost jako je například ašvaganda či kava kava. Tyto doplňky stravy dokáží člověka příjemně povzbudit, zlepšit mu náladu, ale zároveň ho neutlumí. Naopak ho v aktivitě podporují a nedostávají ho do stavu letargie či neschopnosti soustředit se, řídit či dělat náročnější aktivity. Navíc dokáží tlumit případnou bolest či křeče.

O autorech článku:

Dr. Malcolm Thaler je lékařem na One Medical Group a autorem a šéfredaktorem několika bestselerů. Má rozsáhlé zkušenosti například s prevencí a léčbou kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a sportovních zranění.

Dr. Ellen Vora je certifikovaná psychiatrička, licencovaná akupunkturistka a certifikovaná instruktorka jógy. Věří, že duševní zdraví je základ primární péče a léči řadu zdravotních problémů, od panické poruchy po bipolární poruchu a od ADHD po fibromyalgii.