​Světelné svazky (fotony) putující od předmětu do oka procházejí čočkou, která se nalézá v přední části oka, tam se lomí a obráceně dopadají na sítnici, jež se nachází v zadní části oka. Po jistém počtu chemických operací probíhajících na tyčinkách a čípcích sítnice se tento obraz mění v elektrický impuls.

Po tom všem je impuls vyslán prostřednictvím spojů nervového systému do zadní části mozku. Mozek tento proud mění ve smysluplný trojrozměrný obraz. Tak například, hledíme-li na děti hrající si v parku, nevidíme děti a park svýma očima, poněvadž obrazy tohoto pohledu se netvoří před našima očima, ale v zadní části našeho mozku.

Ve skutečnosti je fyziologie vidění výjimečně neobyčejný proces. Světelné paprsky se mění v elektrické signály, které nám následně odhalují určitý barevný trojrozměrný svět.

Všechna tato fakta vedou k jednomu a témuž závěru. Po celý život jsme si vždy mysleli, že svět existuje mimo nás. On je však uvnitř nás. Přestože věříme, že se svět rozprostírá vně nás, svět je pouze jednou částí našeho mozku.

To nám dokazuje, že každý člověk je po celý svůj život "očitým svědkem všeho" pouze ve svém mozku a nemůže dosáhnout specifických materiálních předmětů, které teoreticky vytvářejí svou existenci v lidském mozku. Tedy obrazy, které vidíme, jsou pouhými kopiemi předmětů nalézajících se v mozku, a ne obráceně. My však uvažujeme, že existují mimo nás. Nemůžeme vědět, do jaké míry se tyto kopie podobají svým předobrazům, či zda tyto předobrazy vůbec existují. Německý profesor psychiatrie Hoimar von Ditfurth, materialista, prohlašuje tento fakt za vědeckou skutečnost.

"Je bez významu, jak vykládáme tento argument, rezultát se nemění. To, co před námi stojí v dokonalé podobě, a to, co naše oči vidí, není "svět". Jsou to pouze jeho obrazy, nápodoby, projekce, jejichž vztah se skutečným světem je otevřen diskuzi. " – Hoimar von Ditfurth –

z knihy Black Book od Ivomira

Ormus aktivuje DNA a zvyšuje inteligenci