Jsou mezi námi – Ilumináti odhaleni ve filmu

Děj filmu začíná v momentu, kdy nezaměstnaný tulák Nada přijíždí do Los Angeles, kde si sežene práci na stavbě. Seznámí se s dělníkem Frankem Armitage, který jej po směně vezme s sebou do chudinského ghetta, kde Nada dostane najíst. Nada si povšimne podezřelých aktivit kolem blízkého kostela. Slepý kněz nabádá lidi, aby prohlédli.

„Na rtech mají hadí jed. Jejich ústa jsou plná hořkosti a kleteb. A v jejich stopách jde jen zkáza a mizérie. A bázeň Boží nemají před očima! Ukradli srdce a mozky našich vůdců. Získali bohaté a mocné, oslepili nás vůči pravdě! Náš lidský duch je zničen. Proč zbožňujeme lakotu? Protože mimo náš dohled nás užírají a sedí na nás od narození do smrti. Drží nás, mají nás, řídí nás. Jsou naši páni. Vzbuďte se. Jsou všude okolo vás!“

Policejní helikoptéra neustále monitoruje terén a televizní vysílání je rušeno signálem, který obsahuje naléhavé varování vousatého muže týkající se růstu chudoby, chamtivosti mocných a plundrování zdrojů.

„Naše impulzy jsou přesměrované. Žijeme v uměle vytvořeném stavu mysli, jež připomíná spánek. (…) Počet chudých a ubohých roste. Neexistují lidská a rasová práva. Vytvořili represivní společnost a my jsme jejich nevědomí komplici. Jejich záměr vládnout stojí na zničení vědomí. Ukolébali nás do transu. Vychovali v nás nezájem o sebe i druhé. Staráme se jen o svůj zisk. Pochopte prosím, že jsou v bezpečí, dokud je neobjevíme. To je jejich první pravidlo, aby přežili. Udržovat nás ospalé, udržovat nás sobecké, udržovat nás…„

Tulák Nada se rozhodne kostel prozkoumat a objeví zde magnetofon, který přehrává pásku se zpěvem kostelního sboru. V tajné skrýši náhodou objeví krabice, ale než stihne zjistit, co je uvnitř, chytí jej kněz.

Na stěně uvnitř kostela je napsáno „Oni žijí, my spíme“ – věta, která popisuje základní rozdíl mezi elitou a masami. Ti kdo vládnou, znají pravdu a mají prostředky a moc skutečně „žít“. Zbytek populace je umírňován, postupně hloupne a je manipulován do stavu podobného zombie, aby s ní mohli vládci co nejlépe manipulovat. Nevědomost mas je stav nekonečného spánku.

Dalšího dne pozoruje dalekohledem okolí kostela a zaregistruje, že jeho chráněnci spěšně nakládají do automobilu několik krabic. Večer přijíždí policejní komando s buldozerem, který začne srovnávat ghetto se zemí. Policie tvrdě zasahuje proti bezdomovcům a Nada je svědkem brutálního útoku na kněze z kostela a jeho pomocníka. Společně s několika ostatními se stihne ukrýt před pátrající policií.

Helikoptéry, buldozéry a těžkooděnci provedli razii, vše zničili a násilně zatkli členy podzemní organizace. Takto elity reagují na odlišné názory.

Další den se jde podívat do kostela, kde je vše zničené.

Policie přemaluje zprávu „They Live We Sleep“. Očividně nechtějí, aby o tom lidé věděli.

Tajný úkryt zůstal neodhalen a Nada si odsud odnese jednu krabici. V postranní uličce ji otevře a zjistí, že obsahuje pouze mnoho slunečních brýlí. Je zklamaný a krabici ukryje do popelnice. Jedny vypadlé brýle si vezme a nasadí si je. Rychle zjistí, že jsou speciální. Pohledem přes ně vidí skutečnou realitu: reklamy a média obsahují povely k poslušnosti, rozmnožování majetku a konzumu (např. peníze jsou pouze papírky s textem „TOTO JE VÁŠ BŮH“, na reklamních panelech, v časopisech atd. jsou nápisy „BUĎ POSLUŠNÝ“, „SPI“, „PŘIZPŮSOB SE“, „NEMYSLI“, „NEPTEJ SE“, „KONZUMUJ“ aj.).

S nasazenými brýlemi Nada vidí skrz veškeré smyšlenky a iluze promítané reklamními a masovými médii. Nada vidí jádro sdělení a jediný důvod, proč existují.

Bez ohledu na to, který magazín Nada otevře, ve všech vidí stejné podprahové zprávy, což nám dost prozrazuje o skutečné funkci časopisů o „celebritách“ a „módě“. Nehledě na to, že je každý jiný, všechny mají stejný cíl: vnutit zprávy elit masám.

„Toto je tvůj Bůh“ – skutečná podoba peněz.

Společnost lidí je kontrolována humanoidními mimozemskými vetřelci s groteskními tvářemi v podobě lebky.

Někteří lidé nejsou lidé. Jde o jinou rasu, která pronikla do společnosti.

Nada si uvědomuje, že jsou všude a že zastávají vlivné pozice, jako tento politik s typickým „politickým“ proslovem v televizi. Je to způsob, jak ztvárnit Ilumináty?

Nada v obchodě konfrontuje jednu mimozemšťanku, která pomocí náramkových hodinek (vysílačky) upozorní ostatní, že je v obchodě jeden člověk, který pravděpodobně „vidí“. Dva policisté-vetřelci se jej snaží zpacifikovat, ale Nada je zabije a vezme si jejich zbraně.

Mnoho mimozemšťanů je součástí policejních složek, jejichž jediným posláním je zajistit ničím nenarušenou vládu mimozemšťanů. Většina policistů jsou však lidé, kteří pouze plní rozkazy, protože to je jejich práce… trochu jako skuteční policisté, kteří vykonávají práci pro Ilumináty.

V bance postřílí několik vetřelců (když namíří na jednoho z nich, ten pomocí hodinek zmizí) a na ulici zničí malý létající disk – kameru.

Létající bezpečnostní kamery byly v roce 1988 považovány za sci-fi. Dnes jde o realitu.

Skutečný současný bezpilotní dron s kamerou.

Vezme jako rukojmí ženu jménem Holly Thompsonovou (zaměstnankyni televizní společnosti Cable 54) a odjíždí s ní do jejího bytu. Tady se jí snaží vysvětlit, o co jde, ale Holly mu nevěří. Nadu navíc začíná bolet hlava, to způsobuje dlouhé nošení anti-mimozemšťanských brýlí. Ve chvilce nepozornosti jej Holly strčí do okna a on vypadne dolů na svah. Zraní se a snaží se zmizet, zatímco Holly ihned informuje policii. Všimne si, že na podlaze zůstaly tmavé brýle, které Nada odložil.

Ten se mezitím vrací do uličky, kde ukryl do popelnice krabici s brýlemi. Už tam není, ale opodál je popelářský vůz, ve kterém ji objeví. Pak kontaktuje na staveništi Franka, ale ten s ním nechce nic mít, protože je hledaným mužem (k pátrání po Nadovi jsou pomocí médií vyzýváni i občané). Nada jej nutí, aby si nasadil brýle a uviděl skutečnost, ale Frank o to nestojí. Nada mu brýle nasadí násilím až po dlouhé rvačce v uličce.

Frank konečně spatří pravdu. Jediné, co pro to musel Nada udělat, bylo vymlátit z něho duši, násilím mu brýle nasadit a donutit ho, aby se rozhlédl. Ano, přesvědčit lidi o pravdivosti může být obtížný úkol.

Dvojice vzbuzuje podezření a tak si pronajímá pokoj v hotelu, kde si chce naplánovat další postup. Frank navrhuje, že by se měli pokusit najít výrobce brýlí.

Kontaktuje je Gilbert, který také pobýval v chudinském ghettu a dá jim tip na schůzku odbojářské organizace.

Během setkání dostanou Nada a Frank kontaktní čočky. Brýle způsobovaly bolest hlavy, hlavně poté, co si je člověk sundal. Když je vám poprvé odhalena pravda, může být přizpůsobení se těžké, a dokonce bolestivé. Časem se však stane běžnou součástí života. Trochu jako nošení kontaktních čoček.

Dozví se od vousatého muže (který hovořil v partyzánském televizním vysílání), že Země je zotročena vetřelci, kteří vyčerpávají její zdroje. Lidem, kteří jim slouží, poskytnou určitou dávku luxusu. Zkrátka je uplatí. Globální oteplování je důsledek jejich snahy o přiblížení podmínek na Zemi k jejich vlastním. Jakmile bude pozemské zdroje vyčerpány a planeta zničena, přesunou se na jinou. Mimozemšťané využívají silný signál k jejich kamufláži, pokud by byl přerušen, každý člověk spatří jejich skutečnou identitu (kterou partyzáni vidí díky slunečním brýlím a kontaktním čočkám). Frank dostane jejich náramkové hodinky, které slouží jako vysílačka a teleportovací zařízení. Na schůzce uvidí také Holly, která se mu omluví, že mu nevěřila a vyhodila jej z okna.

Schůzka je přerušena vpádem policejních sil, které nemilosrdně pálí po aktivistech. Frankovi s Nadou se podaří prostřílet do boční uličky, kde jsou obklíčeni. Frank náhodně aktivuje teleportační portál, když odhodí hodinky na zem. Oba proskočí do vzniklé díry a ocitnou se v podzemí. Sítí chodeb dorazí do sálu, kde vetřelci oslavují se svými lidskými kolaboranty definitivní vítězství nad partyzány.

Jeden z kolaborantů (dříve také bezdomovec z ghetta) se domnívá, že Frank a Nada se právě připojili k mimozemšťanům a bere je na prohlídku. Ukazuje jim mnoho z prostředků jejich společnosti včetně např. teleportů na vzdálené planety. Součástí je i podzemní patro budovy společnosti Cable 54, odkud je vysílán kamuflážní signál.

Mimozemšťané využívají televizní stanici Cable 54 k hypnotizování lidí. Jedná se o sci-fi?

Sotva.

Dvojice mužů zahájí akci, zastřelí ochranku televizního studia a probíjí se nahoru na střechu. Cestou narazí na Holly, kterou berou s sebou. Na střeše Nada spatří zdroj signálu – satelitní vysílač.

Přestože se tato dáma zdála ze začátku být milá, snaží se Nadu během jeho úkolu oklamat, a dokonce i zabít. Nakonec střeli do hlavy jeho přítele Franka.

Tím vyjde najevo, že také kolaboruje s vetřelci. Nad budovou krouží policejní helikoptéra, jejíž posádka jej vyzývá, aby se vzdal. Ten sice odhodí pistoli, ale stihne vytáhnout z rukávu druhou a zastřelit Holly. Než je sám zastřelen mimozemšťany z vrtulníku, vypálí do vysílacího zařízení a způsobí tím jeho zkázu.

I za cenu života Nada očividně nelituje toho, že mimozemšťany světu odhalil. Z posledních zbytků sil předává Nada mimozemšťanům jedinečný lidský dárek na rozloučenou: vztyčený prostředníček.

Signál je přerušen a všichni lidé na Zemi spatří mimozemské vetřelce v jejich pravé podobě.

Diváci na celém světě zjistí, že ti, kdo jim přináší denní zpravodajství, je zároveň ovládají.

Kdo je Ray Nelson, autor povídky, která se stala předlohou filmu

Radell Faraday „Ray“ Nelson se narodil 3. října 1931 v Schenectady v New Yorku. Už jako teenager na Cadillac High School v Cadillacu v Michiganu se stal aktivním členem sci-fi fandomu. Po absolvování studoval teologii na Chicagské univerzitě. Poté studoval čtyři roky v Paříži, kde potkal Jeana-Paula Sartra, Borise Viana, Simone de Beauvoirovou, Allena Ginsberga, Gregoryho Corsa, Williama Burroughse a další ikony generace beatniků. V Paříži spolupracoval s Michaelem Moorcockem, se kterým pašoval tehdy zakázané knihy Henryho Millera do dalších zemí. V Paříži také poznal Norku Kirsten Enge, která se 4. října 1957 stala jeho druhou manželkou. Walter Trygve Nelson, jejich jediné dítě, se narodil 21. září 1958 v Paříži. Jeho první žena Perdita Lilly, která byla podkladem pro jeho první knihu, 23stránkovou sbírku básní Perdita: Songs of Love, Sex and Self Pity se později vdala za Johna Boardmana.

Kariéra

Na začátku své kariéry Nelson psal a vytvářel kreslené příběhy pro sci-fi fanziny. Později napsal mnoho krátkých příběhů, které byly vydány, včetně „Turn Off the Sky“ a „Nightfall on the Dead Sea“. Jeho nejznámější příběh „Eight O’Clock in the Morning“ byl vydán v listopadu 1963 v The Magazine of Fantasy & Science Fiction. Ray Nelson a výtvarník Bill Wray adaptovali příběh jako komiks „Nada“ publikovaný v komiksové antologii Alien Encounters (č. 6, 1986). Režisér John Carpenter příběh adaptoval jako film Jsou mezi námi (1988).

Nelson spolupracoval se svým přítelem z dětství Phillipem K. Dickem na románu o mimozemské invazi The Ganymede Takeover (1967). Na začátku 70. let vedl Nelson seminář pro spisovatele v Unitářském kostele v San Franciscu. Jedním z jeho studentek byla Anne Rice.

V roce 1982 se Nelsonově románu Muž z Prométhea dostalo pochvalné zmínky na každoročním udílení cen Phillipa K. Dicka, když skončil na druhém místě.

Ray Nelson tvrdil, že jeho největší zásluhou je navržení kultovní čepice s vrtulkou coby symbolu sci-fi fandomu během studia na Cadillac High School. Také prohlašuje, že během návštěvy příbuzných v Kalifornii vytvořil v roce 1948 postavu „Beany“ pro soutěž, na základě které vznikl americký televizní seriál Time for Beany. „Myslím, že tohle je má největší šance, aby si mě lidé zapamatovali,“ řekl Nelson. „Nikdy jsem nebyl na seznamu bestsellerů v New York Times.“ (zdroje: wikipedia.org/Ray_Nelson wikipedia.org sott.net)