Pokud je vnitřně v sobě všechny přijmete, změníte se. Vaše ego již nebude rozpolcené do mnohých já, ale zprůhlední tak, že vaše vnitřní podstata začne zářit na okolní svět. Dostanete se tak do nového stádia svého vývoje.

Pokud ale ony tváře, ať už všechny či jen některé, nepřijmete, rozhoří se ve vás ještě zuřivější boj než předtím. Tím, že vám je psychoterapeut ukázal, už je nikdy nezapomenete. Budou stále s vámi. Jako nepřijaté, což vám nikdy neodpustí, protože odpouštět neumí.

Dostanete se do vnitřního konfliktu, který byste si určitě nepřáli a raději zůstali tím, kým jste byli před návštěvou tohoto necitného psychopata.

Možná si nyní říkáte, zda tedy má vůbec smysl dobrovolně chtít poznat sebe prostřednictvím psychoterapeuta. Já říkám, má. Ale je to risk, zda vám je vůbec schopen pomoci.

Jak na to přijít předem? Existují tři základní znaky.

1) Psychoterapeut vám řekne jen to, co chcete slyšet. Vytáhne z vás peníze už jen z důvodu, abyste v případě vaší nespokojenosti o něm nešířili špatnou pověst. Svým způsobem ničím nemůžete utrpět. Jediným nešťastníkem bude vaše peněženka.

Jak ho předem poznám? Na setkání s ním se budete těšit jako na dovolenou v Chorvatsku.

2) Psychoterapeut vám řekne to, co nechcete slyšet. Zažijete nepříjemné rozčarování, co si vůbec ten člověk dovoluje o vás říci. Takový či taková určitě nejste. Budete chtít odejít před skončením sezení a nejraději byste vůbec nezaplatili.

Jak ho předem poznám? Na setkání s ním se budete těšit jako na luxusní zahraniční dovolenou.

3) Psychoterapeut vám řekne to, co sice nechcete slyšet, ale ještě mu za to poděkujete. Dozvíte se něco, co jste dávno o sobě věděli, ale nechtěli jste si připustit, jak jste vůbec v takové masce mohli žít.

Jak ho předem poznám? Na setkání s ním se rozhodně těšit nebudete, chystáte se k němu jako na popravu. Ona to totiž poprava ve skutečnosti je. Exekuce vaší představy o tom, kým si myslíte, že jste.

Ano, jedině třetí možnost je cestou. Z návštěvy skutečného psychoterapeuta máte sice strach, ale dokážete jej překonat. Máte odvahu. Už to je jedním ze dvou znamení, že jste si vybrali správně. Druhým je pak vaše schopnost přijmout od něj to, co se vám sice nelíbí, ale nakonec mu za to ještě poděkujete.

Pro ty, kterým nevyhovuje ani jeden z výše zmíněných typů, mám ještě čtvrtou cestu. Je to cesta sebepoznání skrze terapeuta uvnitř vás samotných. Kdo jiný by znal sám sebe, jako vy sami? Jenže tato cesta je nejnáročnější ze všech. Vyžaduje naprosto upřímnou nekompromisní sebereflexi, z níž se ovšem nesmí vyklubat sadomasochismus. O to více je čtvrtá cesta záludnější, protože vede strmou stezkou, plnou prudkých srázů a propadlišť. Je pouze jen pro ty nejodvážnější. Mají možná strach nejvíce ze všech, ale jeho překonáním dokazují největší odvahu, když stojí před poslední zkouškou.

Ta spočívá v odhození všech starých křivd, ať už vědomých či důkladně zapomenutých. Už je zkrátka nebudou potřebovat. Všem totiž odpustí. Bezpodmínečně. Osvobodí svou duši z vězeňských okovů, které si sami nasadili.

georg