Elon Musk: Svět je asi počítačová simulace

Nevěříte? Zde je cely Muskův argument:

„Mezi nejsilnější argumenty pro simulaci patří nejspíše toto: před čtyřiceti lety jsme měli Pong. Dva obdélníky a tečku. Tak vypadaly hry.“

„Nyní, o čtyřicet let později, máme fotorealistické 3D simulace, ve kterých společně hrají miliony lidí a které se každým rokem zlepšují. Brzy zde bude virtuální realita, rozšířená realita.“

„Pokud bereme v potaz jakoukoliv úroveň zlepšení, stanou se hry nerozlišitelnými od reality, i kdyby tato úroveň klesla na jednu tisícinu té současné."

"Pak si třeba řeknete, že to může být až za 10 000 let, což ale z pohledu evoluce není nic. Takže za předpokladu, že směřujeme ke hrám, které jsou nerozeznatelné od reality, a tyto hry by šlo hrát na jakékoliv konzoli, PC nebo čemkoliv jiném, dalo by se říci, že šance, že žijeme ve skutečné realitě je jedna ku miliardám.“

„Řekněte, co je na tomto argumentu špatně. Je v něm chyba?“ To byla reakce na otázku novináře Joshe Topolského, který však na Muska ještě přitlačil. „Ten argument dává smysl,“ řekl Topolsky. „Ale co si myslíte vy?“

„Existuje šance jedna ku miliardám, že žijeme ve skutečné realitě,“ odpověděl Musk. A pokračoval:

„Pravděpodobně bychom měli doufat, že je to pravda, protože pokud se civilizace přestane vyvíjet, může to být způsobeno nějakou katastrofou, která civilizaci vymaže. Takže bychom možná měli doufat, že se jedná o simulaci, protože v opačném případě vytvoříme simulace nerozeznatelné od reality, nebo civilizace přestane existovat. Je nepravděpodobné, že bychom na mnoho milionů let vstoupili do stáze.“

V této odpovědi opakuje Musk jeden z mých nejoblíbenějších myšlenkových experimentů. Ten pochází z referátu filozofa Nicka Bostroma s příhodným názvem „Nacházíte se v počítačové simulaci?“ Kompletní text je k dispozici zde, ale základní myšlenku víceméně Musk vystihuje:

„Jedna z věcí, které další generace mohou se svými supervýkonnými počítači dělat, je provádět detailní simulace svých předků nebo lidí, kteří se jim podobají. Protože by tyto počítače byly tak výkonné, mohli by těchto simulací provádět nespočet.“

„Předpokládejme, že by tito simulovaní lidé byli při vědomí (což by byli, pokud by se jednalo o dostatečně detailní simulace a pokud je určitý, docela široce přijímaný, postoj ve filozofii mysli správný). Potom by se skutečně mohlo jednat o případ, kdy většina myslí nepatří původní rase, ale spíše lidem simulovaným vyspělejšími potomky původní rasy. V takovém případě lze tvrdit, že pokud tomu tak je, bylo by rozumné se domnívat, že je naše mysl spíše simulace a ne ta původní biologická. Pokud si proto nemyslíme, že žijeme v počítačové simulaci, nejsme oprávněni se domnívat, že budeme mít potomky, kteří budou simulace svých předků provádět. To je základní myšlenka.“

Výsledkem tohoto argumentu jsou v podstatě tři možnosti, které Wikipedia shrnuje takto:

1. „Podíl civilizací na úrovni současného lidstva, který dosáhne posthumanistického stupně (to je takový, který dokáže provádět vysoce věrné simulace předků) je velmi blízký nule,“ nebo

2. „Podíl posthumanistických civilizací, který má zájem o provádění simulací předků je velmi blízký nule,“ nebo

3. „Podíl všech lidí s našim druhem znalostí žijících v simulaci je velmi blízky jedné.“

Musk volí třetí možnost. Je třeba poznamenat, že Bostrom si tak jistý není. Řekl, že nevidí žádný jednoduchý způsob, jak si zvolit jednu z těchto možností:

„Pokud platí (1), tak skoro jistě vymřeme, než dosáhneme posthumanistického stupně. Pokud platí (2), pak musí existovat silné sblížení mezi směry, kterými se pokročilé civilizace ubírají, takže prakticky v žádné se nenachází relativně bohatí jedinci, kteří mají zájem a zároveň možnost provádět simulace předků. Pokud platí (3), pak skoro jistě žijeme v simulaci. V temném lese naší současné nevědomosti se jeví jako rozumné rozdělit naši víru rovným dílem mezi (1), (2) a (3).“

Jde o zábavný referát a vedlo se kvůli němu mnoho debat. Pokud máte zájem, navštivte stránku simulation-argument, kde na toto téma můžete debatovat celé dny. Já osobně se stavím na stranu kritiků, kteří si myslí, že tento výčet možností není kompletní. Nevidím důvod se domnívat, že by i velmi vyspělé civilizace dokázali snadno simulovat vědomí.

Ale přesně tohle by tvrdilo simulované vědomí, které věří, že tvoří výjimečnou součást skutečné reality, že ano?

Debatu lze sledovat zde, začíná v čase přibližně 1:14:00:

zdrojový článek: www.vox.com

zdroj: www.wikipedia.org

překlad: Siw