Předchozí část.

V každém případě, z taktického a strategického hlediska je mnoho jejich rozhodnutí odsouzeno k neúspěchu, protože mnohdy špatně odhadnou schopnosti opozice. Jejich arogancí a pohrdáním vůči ostatním pohaněný komplex nadřazenosti je automaticky vede k domněnce, že jejich inteligence je mnohem vyšší. Arogantní člověk si nedokáže představit, že by mohl potkat intelektuálně rovnocenného soupeře, jde o přirozený důsledek. Považuje se za Boha. Důsledkem je, že arogance u vůdce nevyhnutelně vede k velikášství.

Vzhledem k nepřátelství, které plodí, a negativně smýšlející kultuře, kterou vytváří, se jedná o nejškodlivější ze všech „duševních odchylek“, protože její účinky jsou dlouhotrvající a z velké části nezvratné. Arogance, dominanta snad celého byrokratického světa, a zvlášť arogance aristokracie, vytváří subkultury. Ty vznikají kvůli odcizení a nikdo nedokáže odcizit lépe než arogantní člověk. Právě subkultury uvnitř společností jsou tím, co nakonec onu společnost, a tím i národ, zničí. Pokud nahlédneme do historie, zjistíme, že za zhroucením skoro každé země stála tato „zdánlivě neškodná“ arogance.

Důsledky jsou z velké části nezvratné, protože velmi málo společností, pokud vůbec nějaké, bylo schopno pokojně znovu začlenit, již jednou odcizené subkultury. Aby utišili demonstrace a potlačili vzpoury, musí to, co bylo odcizeno, začlenit zpět násilím, což vede k dekádám neschopného vedení. Jistě arogantního.

Kvůli byrokratické a institucionální aroganci a neustále více se rozevírajícím nůžkám mezi bohatými a chudými čeká brzy v důsledku konečné zrady zcela jistě veškeré bankrotující „země na pokraji“ čas generální opravy. Koneckonců v posledních desetiletích umožnili či urychlili vlastizrádní představitelé rozklad všeho, co dělá pravý stát státem. Začalo to likvidací zemědělství, tradičních rodinných hodnot a přenesením práce na jiné pro dosažení globalizace. Řada základních odvětví zaniká, schodky veřejných rozpočtů se prohlubují.. A se všemi svými panovačnými zákony a předpisy je spravedlnost pouhým stínem svého dřívějšího já.

Veškerá negativa, která se v dnešní době souběžně vyskytují, mají svůj důvod. A středem zájmu v posledních letech je finanční krize. Takovou destrukci, skoro jako tažení, by nemohl připravit ani Čingischán, ani Hannibal, ani Napoleon. A bohužel se na ní podílí snad každá vládní byrokracie, instituce a nadnárodní korporace. (zdroj: matrixbookstore.biz)

Pokračování.