Střídání času bude končit, zůstane zimní?

Nápad na zrušení střídání času vzešel od občanů jednotlivých zemí Evropské Unie. Ten se pak skrze europoslance dostal až na půdu Evropského parlamentu. Velké většině Evropanů střídání času vadí. Otázkou však je, který čas ponechat. Tohle rozhodnutí by případné zrušení střídání času mohlo ve finále ještě oddálit.

Střídání času je v podstatě vymyšlenou záležitostí. Konkrétně letní čas byl nápadem, který vzešel od Benjamina Franklina na konci 18. století. Důvodem pro zavedení střídání času byl ekonomický prospěch. Přínosem mělo být lepší hospodaření s elektrickou energií. Prodloužením dne se totiž může využít přirozené světlo, a ušetřit tak na spotřebě elektrické energie.

S postupem času a s příchodem nové doby se však ukázalo, že letní čas nemá na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný pozitivní vliv. Výše úspory byla totiž ve skutečnosti minimální  a dosti zanedbatelná. Objevily se však nové ekonomické náklady a začalo docházet ke zbytečným zdržením a ekonomickým ztrátám. A to není vše.

Střídání času má vliv na přirozenost člověka

Letní čas je uměle vytvořenou záležitostí, a proto je zvláštní, že vzniká debata, který čas ponechat.  Zimní čas je v souladu s časem astronomickým. V tuto dobu je čas víceméně totožný s polohou Země, Slunce, dvanáctá hodina je uprostřed dne a půlnoc uprostřed noci. Návrat pouze k zimnímu, tedy normálnímu času, je návratem k přirozenosti, která spočívá v tom, že svůj denní režim přizpůsobujeme planetě, na které jsme pouze dočasnými hosty.

I když se střídání času děje jen dvakrát za rok, tak má zásadní vliv na celkové fungování člověka. Někteří jedinci tuto změnu ani nezaznamenají. Avšak mnoho lidí pozoruje řadu projevů, které se střídáním času souvisí a nejsou vůbec příjemné. Posunem času totiž dochází k nabourání přirozeného denního rytmu.

Přírodní prostředky mohou pomoci se se změnou času lépe vyrovnat

Čím je jedinec citlivější, tak tím spíše se mohou u něj objevit i jisté zdravotní potíže. Jedná se pak o zbytečnou zátěž, kterou každá změna času přináší. S negativními vlivy střídání času nám mohou pomoci přírodní prostředky. A to především ty, které pomohou organismu se lépe adaptovat.  Díky nim dokáže organismus vzniklé výkyvy lépe ustát a minimalizovat případný stres.

Obzvláště děti dokáži tyto změny s časem znatelně vnímat a reagovat na ně. Jsou totiž přirozeně spontánnější a otevřenější. Toto narušení jejich každodenního rytmu se pak může odrazit na:

• jejich náladě a chování
• soustředěnosti a výkonnosti ve škole
• spánku a problémech s usínáním

Mnohem citlivější než lidé jsou však domácí a hospodářská zvířata. Ta jsou, co se týče péče a stravy, totiž odkázána na lidi. Jakákoliv náhlá změna jejich návyků a stravy může mít zásadní vliv na jejich chování a zdraví. Zvířata pak mohou i díky časovým změnám čelit zbytečnému stresu.

Efektivnost střídání času je tedy mizivá, ale zatím bude ještě přetrvávat. Je to především díky tomu, že se na případném zrušení musí domlouvat celé společenství národů. Takové rozhodování je bohužel zdlouhavé, a tak si na případnou změnu budeme muset ještě počkat.