Najednou vás probudí v supermarketu nekonečné pípání pokladen. „Co jsem to chtěl? Aha, vejce.“ Zamíříte k regálu a sáhnete po prvním platu. Plném vajec od slepic, které nikdy neviděly slunce. Tlačí se jedna na druhou v klecích a nemilosrdný posuvný pás je nutí ke snášení jako o život. A to doslova a do písmene, protože po roce svého života slepička přestane plnit plán a tak ji čeká jediná jistota. Smrt na jatkách.

A teď si představte, že jste v moci alespoň některým slepičkám tuto děsivou jistotu změnit. Ano, můžete je z velkochovu adoptovat, za pár korun, a nechat dožít u vás doma, pokud máte pro ně dostatečný výběh.

Až pookřejí, protože majitel drůbežárny z nich často vydře slepičí duši, brzy začnou snášet domácí vajíčka. Když je rozklepnete, jsou uvnitř krásně žlutá. A žloutek s bílkem drží pěkně pohromadě. A ta chuť – co vám budu povídat. Občas dostáváme vajíčka od malého chovu a to je lahoda, uvařit takové skutečné vejce naměkko. Zkrátka domácí je domácí, tomu se žádné z obchodu nemůže vyrovnat. Ani nemůže, protože to marketové vlastně ani není vejce.

Iniciativa Slepice v nouzi

Petr Dobrý z hnutí Duha střední Čechy se před časem nemohl na utrpení slepic dále dívat. A proto založil iniciativu Slepice v nouzi, která si dalo do svého vínku náročný, ale o to více šlechetnější úkol. Slepicím z vajíčkových velkochovů prodloužit život a umožnit jim, aby alespoň druhou část života prožily tam, kde uvidí slunce. Kde se budou moci popelit v trávě, kde budou moci běhat po zahradě, tam, kde jim nebude hrozit utracení, pokud třeba při přepeřování nebudou snášet vajíčka.

„Chceme propagovat možnost přímé adopce slepiček z nejbližšího velkochovu. Tyto slepičky tak zachráníme před smrtí. Budeme je nabízet k adopci do kvalitních malochovů, nebo k virtuální adopci,“ vysvětluje na stránkách www.slepicevnouzi.cz Petr Dobrý.

Chce propagovat domácí chov slepic, což podle něj neznamená nutně odpudivý kurník a zničená část zahrady, ale spokojené slepice a kvalitní a chutná vajíčka. Která na rozdíl od těch z velkochovu, jako vajíčka nejen vypadají, ale i chutnají.

„Budeme začátečníkům radit, jak se o adoptované slepičky z velkochovu postarat. Rádi bychom informovali zákazníky, jak mohou zamezit utrpení slepic při nákupech v obchodech. Zkrátka jim chceme ukázat, že slepice se umí radovat, smutnit, přátelit se, ale i učit věci, které očekáváme jen u děti, psů a koček, když jim poskytneme prostor a dobrý domov,“ dodává Dobrý.

Ano, domov. Co třeba ten váš? Je to na vás.

amber