Návrh nové ekonomiky: Peníze jako energie

Pan Hlávka mne správně navedl na vysvětlení a popis výhod, řešení a opozice k tomuto systému aspoň v základních bodech, o což se zde pokusím.

Zase slibuji, že spíše formou příběhu, popíšu „obraz“ tak aby se nejednalo o učebnici.

V článku Náš nový svět jsem se vyhýbal konkrétním popisům, chtěl jsem, aby lidé sami zapojili svoji představivost.

Teprve podle ohlasů jsem pochopil, že já dostal shůry celou vizi, jako ucelený obraz, a z útržků si tento obraz nikdo nesestaví. Je to jako bych ukázal hrst šroubů a chtěl po někom, aby viděl stejné auto jako já….

Pokusím se na konkrétních lidech, popsat jejich pohled na situaci a popsat vývoj, podle toho co se ve skutečnosti stalo, když byl podobný systém zaveden v městečku Wörgl v Rakousku.

Možná by stálo za to, dříve než budete pokračovat, si přečíst co se v onom městečku odehrálo. Zdroj: http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-rychle-penize-a-oziveni-ekonomiky-krizovych-zemi-pl0-/p_ekonomika.aspx?c=A130601_112700_p_ekonomika_wag

Zde kousek článku:

Rakouská obec Wörgl byla v hospodářské krizi ve třicátých letech minulého století v zoufalé situaci. Většina z jejích 4216 obyvatel byla nezaměstnaná a radnice zadlužená. Starosta Michael Unterguggenberger se nakonec rozhodl vyzkoušet Gesellovy myšlenky. Počátkem července 1932 dal natisknout tzv. "pracovní stvrzenky" v hodnotě 32 000 šilinků. Každá z nich měsíčně ztrácela jedno procento hodnoty; nevyplatilo se je tudíž schraňovat. Nejprve koupila obecní rada "pracovní stvrzenky" za 1000 šilinků sama a zaplatila jimi dělníky, které zaměstnávala. Ti mohli nakoupit u obchodníků, kteří obratem zaplatili dlužné obecní daně ve výši 5000 šilinků. Jak se mohlo 1000 šilinků zpětinásobit? Jednoduše. Za pár dní se jako kulečníková koule pětkrát odrazilo mezi radnicí, dělníky a obchodníky. 

Totéž se posléze opakovalo ve velkém. Za necelý rok oběhlo oněch 32 000 šilinků 463krát okolo rynku obecního hospodářství Wörglu a vznikly hodnoty v ceně 14 816 000 šilinků: nová kanalizace, vyasfaltované ulice, obnovená radnice, most a dokonce i skokanský můstek. Zatímco v celé zemi stoupla nezaměstnanost o deset procent, ve Wörglu klesla o čtvrtinu. Prostě – úspěch na celé čáře. Okamžitě se chtělo přidat dalších 170 obcí, ale rakouský stát chránil svůj finanční monopol. V listopadu 1933 byl experiment zakázán.

Také bych rád, všechny čtenáře, požádal o jejich názor, po přečtení prvních reakcí lidí na OCB/zkratku vysvětlím později/ a potom po přečtení celého článku. To, jak by se tento systém projevil na životě každého z nás je pro mne velmi důležité.

Jsme schopni realizovat jen to, co si dokážeme představit.

Tak hurá do toho.

Důvodů, proč hrozí zhroucení systému, je hned několik. Není to jen bankovní systém, ale taky vývoj lidstva, a mnoho dalších problémů, včetně imigrace, možných válečných konfliktů …

Například se dnes ohlašuje tzv. „Čtvrtá průmyslová revoluce“, cituji: „Čtvrtá průmyslová revoluce nebo také Průmysl 4.0 je označení pro současný trend digitalizace a s ní související automatizace výroby, která brzy přinese velké změny na trhu práce.“

To znamená, že v robotizovaných fabrikách, budou roboti vyrábět roboty, kteří na robotických linkách, vyrobí jakékoli zboží. Asi pro zvýšení blaha všech nezaměstnaných.

Ti jedinci, v jejichž rukou je více, než 90% všech peněz se brzy zamyslí nad otázkou: „Proč živit armádu nezaměstnaných“?

A důsledky takového zamyšlení si každý umí představit.

Navíc je zřejmé, že se již zamysleli, a učinili první kroky, např. : Libye, Irák, Ukrajina.

Předpokládejme situaci, rychlého krachu systému.

Jsem přesvědčen, že i tento krach bude vyvolán a řízen „mocnými“.

Jejich cíle:

1) Vyvolání krachu systému

2) Nastolení chaosu a kompletní ztráty všech finančních hodnot, pro všechny subjekty.

3) Elity navrhnou řešení, ze všech zel se ukáže jako rychlé a v kontextu situace správné.

4) Zavedení celosvětového systému, který ukončí krizi a krátkodobě výrazně zvýší životní úroveň, což povede k dokonalému zotročení všech obyvatel planety.

Z uvedeného je zřejmé, že jsem také zastánce přesvědčení, že vše je naplánováno a připraveno, jen se čeká na vhodný moment spuštění akce. Bude jen velmi krátký čas, který rozhodne o celém dalším vývoji společnosti. Jsem přesvědčen o tom, že by měl každý člověk uvažovat, pozorovat a být připraven. Další pokus nebude.

Dáme to na první dobrou?

A teď krok za krokem..

Krach systému!

Hypotetická situace – raději zvolím nenásilnou variantu, kde „elity“ nemají úplně vše pod kontrolou.

Čínská, indická, ruská vláda se rozhodly, zbavit se dluhopisů FED USA.

Okamžitě na trzích došlo k propadu dolaru na hodnotu menší než hodnota papíru, na němž je vytištěn. Řetězovou reakcí se zavřou všechny banky, prý do zklidnění situace, čímž vznikne chaos, protože lidé u sebe mají hotovost maximálně na několik dnů.

Vše funguje, ale nic není možné koupit ani prodat žádné zboží, ač fabriky stojí, obilí roste, obchody fungují. Chci Vás požádat o chvíli, kdy si představíte, co vše by se dělo, celý chaos.

Do vzniklé situace probleskne zpráva, že občané se rozhodli situaci řešit a okamžitě založili „Občanskou centrální banku“ dále jen OCB.

Na sociálních sítích, všemi možnými cestami je bleskem šířena informace:

Deklarace „Občanské centrální banky“

Vzhledem ke krachu systému, který se ukázal být zločinným, jsme se my, občané České republiky, rozhodli založit „Občanskou centrální banku“ která bude odrážet skutečnou nejvyšší hodnotu naší země a tou je „Život, reprezentovaný člověkem, jeho činností a potřebami“.

Podmínky, parametry a pravidla OCB:

1. pravidlo: Jediní majitelé této banky, jsou občané ČR zapojení do systému.

2. pravidlo: Bez souhlasu občanů, vyjádřeném v referendu, nelze měnit, žádné parametry Občanské centrální banky a nikdy nelze měnit základní pravidla. Podmínky lze měnit podle aktuální situace radou OCB.

3. pravidlo: Finance poskytované OCB budou vždy bez poplatků a úroků.

4. pravidlo: Každý občan, bez ohledu na věk, má automaticky u OCB otevřen účet – s účty nezletilých a jinak nemohoucích nakládají příbuzní, nebo pověřené osoby.

5. pravidlo: Každý subjekt, který si to bude přát, dostane od OCB účet.

6. pravidlo: Finance jsou pouze v elektronické podobě.

7. pravidlo: Každá transakce, tedy její zápis, bude uchována navždy.

8. pravidlo: Každý má právo, získat úvěr na základě ekonomické způsobilosti.

9. pravidlo: Každý subjekt má právo kdykoli odeslat libovolnou hotovost – do výše nezplacené části úvěru – na úvěrový účet v OCB a kdykoli si z tohoto účtu převádět hotovost – nezplacenou část úvěru – na svůj účet.

1. podmínka: Každý člověk je reprezentován částkou 1 milión korun uloženém na účtu OCB.

2. podmínka: Z každého účtu – osobního, účtu každého subjektu i centrálního účtu – bude k poslední sekundě každého měsíce stažena částka odpovídající 5% zůstatku.

Toto je jediné daňové zatížení, nahrazuje všechny sociální pojištění, všechny spotřební daně DPH a další zatížení.

3. podmínka: Na účet každého občana bude k první sekundě kalendářního měsíce připsána částka odpovídající 5 000 Kč. Toto nahrazuje všechny sociální systémy.

1. parametr: Na účet každé, státu potřebné instituce, bude připsána částka, podle schváleného rozpočtu.

Po dobu jednoho roku je absolutní zákaz jakéhokoli zvýšení ceny jakéhokoli výrobku nebo služby. Snížení ceny a její návrat na současnou hodnotu je povoleno.

Lidé pozorně četli deklaraci OCB a začali přemýšlet.

Matka na mateřské dovolené: „To by pro mne bylo určitě lepší než teď, mám dvě děti manžel malíř pokojů, bez práce, celkem by se náš příjem zvýšil“.

Pracovník finančního úřadu: „No tak to si pohoršíme, když spočítám svůj plat, plat manželky a dvě děti, tak budeme mít místo 50 tisíc jen dvacet a to budu bez práce. Je fakt, že dnes nemám na chleba, banka mi nevyplatí peníze, ale tohle pro mne není dobré.“

Majitel firmy, montáže oken: „Z čeho zaplatím faktury, kde dostanu zakázky, všichni budou mít stejně, kdo bude opravovat domy? To bude jak za bolšánů, všichni chudí, není to dobré, ale co dělat, když se ani ke svým penězům nedostanu?“

Lékař: „Tak super, celý život makám, abych dnes dostal 20 tisíc pro celou rodinu, no aspoň že je něco jako lístky na chleba. Ale nadšený nejsem.“

Podnikatel zaměstnavatel 300 lidí. „Kde pro Krista pána vezmu peníze na výplaty a materiál, to si musím brát úvěr teď, když jsem všechny úvěry splatil? Ale když nezaplatím, tak je po firmě, jenže z jaké banky, když jsou všechny zavřené!“

Traktorista : „No měl jsem 20 tisíc a jsou mi k ničemu, banka mi je nevyplatí, 5000 mi nestačí, ale uvidíme, co bude dále.“

Policajt: „ Takže teď jen 5 tisíc?“

Vy?

Podobných dotazů byla spousta, proto se v televizi rozpoutala ohromná diskuse, a začaly doslova kampaně na nesmyslnost celého systému. Hlavní oponenti byli bankéři, ti se chytali za hlavu a argumentovali : „My máme ekonomické vzdělání, dokonale známe systém, víme, jak se to má dělat, nikdo jiný to neumí, je to nesmysl“ jen jaksi zamluvili otázku jedné dívčiny z publika : „Když tak skvěle znáte systém a umíte s ním pracovat, proč je tolik nezaměstnaných, krachujících firem, zadlužených států, komu vlastně všichni dluží, jak je možné, že několik jedinců vlastní téměř celý svět a zbytek světa válčí o 10% zbylého majetku a proč se systém zhroutil?“

Tyto otázky v kontextu krachu způsobily ohromný ohlas a lidé si poprvé skutečně uvědomili obludnost tohoto systému

Jenže v pozadí těchto diskusí se parta programátorů rozhodla celý systém vyprojektovat tak, aby každý telefon, a rychle připravované platební karty, mohly fungovat. Tato skupinka, možná nadšenců, možná zoufalců udělala opravdu reálný krok ke změně. A spustila se lavina.

Při hledání řešení kladli otázky těm, kteří systém plně chápali a tyto otázky ve formě videí rychle šířili internetem.

Video první:

„Rozhodli jsme se něco udělat, naprogramujeme ten systém, ale potřebujeme vysvětlení,“ řekli programátoři.

„Takže je třeba si uvědomit, že finance ve státě mají fungovat jako energie podpory a růstu. Pro první představu je dobrým příměrem jabloň. Vy teď dáváte do země semínko, které se díky technice ihned stane stromem, jenž každý měsíc vydá úrodu. To, co nebude spotřebováno, shnije a přemění se v nové plody. Protože je částka je jasně předem daná, víme přesně, kolik bude jablíček, a tato jablíčka rozdáme lidem, a všem kteří je spotřebují. Nakoupí si za ně to, co potřebují. Takže máme zde 10 milionů lidí x 1 milion korun, na každého člověka se rovná 10 000 000 000 000 korun jako majetek u OCB. Tato částka, při zdanění 5%, znamená každý měsíc příjem do rozpočtu ve výši 500 000 000 000. Od tohoto příjmu odečteme měsíční platby na účty obyvatel: 10 000 000 x 5 000 = 50 000 000 000 Kč. Prostým odečtem 500 miliard – 50 miliard = 450 miliard Kč, což je měsíční příjem do rozpočtu státu.

To znamená, že pro potřeby státu zbývá každý měsíc 450 miliard korun, což je mnohem více než dnes. Já vím, je nepochopitelné, jak je to možné. Stále budu opakovat, že zdaněny jsou peníze, ne lidé a firmy. Tyto slouží jako energie a lze lehce snížit daň z 5% na například 3%.

Dnes je daň ze mzdy všechno sociální a zdravotní atd vyšší než 30% ze mzdy. Tento systém snižuje odvody a získává více zdrojů. Podnikatelé platí ze zisku 15 – 60% a někdy i více v součtu daní – DPH, daň ze zisku, spotřební daň, odvody, zálohy atd.

Zde paradoxně nemusí platit nic a stát má více. Navíc každý, kdo trošku rozumí ekonomice, chápe, že firma nikdy daně neplatí, ale vždy jen přerozděluje příjmy, a skutečný plátce daně je poslední zákazník. Většinou ten, jemuž byly ze mzdy staženy největší daně a pojištění. Asi chápete jak absurdně zní požadavek lidí, aby firmám byly zvýšeny daně. Jako by říkali: Chceme aby firmy přerozdělovali více, my chceme více platit za zboží a máme radost, když jsou ceny o daně vyšší.

Každý aktivní subjekt, svojí aktivitou podporuje stát a je za to odměněn ve formě možné nulové zátěže. Každý pasivní subjekt, ten který umrtví energii peněz, je potrestán tím, že se mu peníze začnou kazit, hnijí.

Jediné místo, kde peníze nehnijí je, OCB. Ta může na základě potřeby zvýšit nebo snížit celkovou částku na člověka v OCB a upravovat procento zdanění. Lidé se ale nemusí bát, protože zdaněny budou peníze neutracené. Kdo má potřeby, utratí vše, nebude daněn vůbec, kdo chce hromadit, ten má smůlu, umrtvuje energii směny, ale může si nakoupit a hromadit majetek. Na nás je jen nastavit pravidla pro platby městům, obcím, nemocnicím školám atd. Takže například škola dostane každý měsíc stejnou částku jako doposud, a tím pádem nemá zájem snižovat mzdy učitelům. Pro učitele to znamená stejnou mzdu jako doposud + 5 tisíc jako základní příjem. To bude u každé profese odměna za aktivitu.

Dále je potřeba si uvědomit, že každý výdaj je zároveň příjmem na druhé straně, takže opravdu nehrozí zmenšení plateb. Vše je předem přesně dáno."

Programátoři pokračovali otázkou: „Teď to vypadá, že než se rozdělené peníze vrátí do systému, dojde k plnému vyčerpání veškeré hotovosti.“

Odpověď: „Přesně k tomu slouží možnost změnit parametry. Například, vždy když hotovost u OCB klesne pod polovinu majetku, bude ke vkladu každého občana u OCB připsáno 10 tisíc a například daňová zátěž klesne na 4,9% , zvedne-li se hotovost nad 60%, bude 10 tisíc odepsáno a daňová zátěž se zvýší na 5%. Toto vytvoří trvalý vyvážený systém, který nebude inflační a bude odrážet hodnoty vybudované společností a její aktivity, Bylo by nejlepší, kdyby tyto změny probíhaly zcela automaticky. Je třeba si uvědomit, že nelze najednou měnit všechny hodnoty. Například měsíční platby příjmu občanů. Jejich zvýšení může roztočit znehodnocení peněz. Nebo výše odvodů. Jejich zvýšení může výrazně zrychlit obchodování, ale bude to ku prospěchu? Mohlo by dojít až k mrhání. Zase si představte jablíčko, které shnije rychleji. Avšak dojde-li k hromadění a umrtvování peněz, tuto energii je nutné rozhýbat, pak bude nutné zvýšit procento odvodů. Nemyslím si, že to bude třeba dělat o více než procento. Kritický je pouze start, ale ten díky tomu, že lidem dnes chybí hotovost, bude docela rychlý.“

Dále se ptali programátoři: „Dobře, to chápeme, ale jak řešit například platby Obecním úřadům, polici, armádě atd.?“

Odpověď: „Zase zcela automaticky. V obci žije například 10 tisíc lidí. Na každého obyvatele obec dostane každý měsíc 2 tisíce korun. Což je ročně 240 milionů. A to je dnešní rozpočet. Nemocnice, policie, sociální domy pro seniory, na každého obyvatele zase poměrnou část. Je nutné jim nechat prostor, oni sami rozhodnou co je pro ně důležité. A pánové, když už jste v tom programování, je potřeba navrhnout systém pro všechny příjemce rozpočtu. Veřejné finance mají být veřejné, takže každá platba bude zveřejněna a každá zakázka například od obce, bude formou okamžité nabídky – nejlepší cena- platba oproti předání hotového díla.“

„To nebude problém, máme už hotový základ, plánovali jsme aukční web, základ je stejný se základem banky,“ odpověděli programátoři.

A jak na toto video reagovali naši občané?

Matka na mateřské dovolené: „Ale to vypadá, že práce bude dost. Přece než zaplatit daně, hodně lidí si může nechat vymalovat a manžel bude mít práci. Málo kdo si mohl dovolit vymalovat byt, protože do ceny bylo započítáno ohromné množství odvodů, daní, materiál.“

Pracovník finančního úřadu: „Možná zas tak dlouho bez práce nebudu, každé město bude potřebovat více lidí na organizaci práce, hlídání zakázek. Když si dám dohromady základ a plat, no není to určitě horší, než dnešní stav.“

Majitel firmy, montáže oken: „Stát bude mít tedy dost peněz, je pravda, že různým státním organizacím dělám výměny, ale lidi? No nevím.“

Lékař: „Takže k pravidelnému příjmu dostanu ještě svůj plat? Paráda, jen aby to fungovalo.“

Podnikatel zaměstnavatel 300 lidí. „Stále to neřeší můj případ. Kde mám vzít na platby faktur a výplaty? Připravím hromadné propuštění, to nelze zvládnout. Mám na vše maximálně týden. Ještě mám naději na bod, který vysvětluje financování firem, ale nevěřím, že to půjde.“

Traktorista : „Aháá, takže nejen základ, ale také výplata. Takže si na důchod postavím malý domek se zahrádkou, která mne uživí, vše mohu dělat velmi poctivě a jakmile už příjem nebudu potřebovat, uvolním místo mladým, To ale znamená, že na důchod půjdu, kdy budu chtít?“

Policajt: „Pět tisíc k výplatě, nebo bude výplata o pět tisíc menší?“

Vy?

Video druhé

Programátoři: „Programovali jsme bankovní systémy a víme, že nadšení nestačí. Je nutné ihned financovat firmy, protože tam toky peněz stojí a taky do-vysvětlit celkový obraz.“

Odpověď : „Každá firma by si měla uvědomit svoji sílu a potřebu financí. Tento systém je jiný. Firma s obratem milion korun ročně potřebuje necelých 100 tisíc na měsíc, v průměru. Tyto finance by jim měly být ihned poskytnuty, zároveň s vysvětlením, že nevyčerpanou částku, mohou poslední den v měsíci převádět na účet OCB a formou prostého převodu si prvního vzít peníze – nesplatnou část úvěru zpět. Tím se absolutně vyhnou daním, a budou mít bezúročné finance, a vždy v takové míře, která jim vyhovuje a podle ekonomické síly. Dále je nutné připomenout, že den výplaty je pouze 1 den v měsíci. Systém pracuje stále 365-6 dnů v roce 24 hodin. Stále budu opakovat, že zde nejsou zdaňovány firmy, lidé, úřady, ale peníze. Taky neplatí žádné odvody a pojištění z mezd, žádné DPH. Dále se dostanete při programování k otázce toků financí, myslím tím to, že lidé budou mít peníze zdarma, a budou pro ně bezcenné. Tak to ale není, zase si uvědomte, že tyto peníze lze utratit jen uvnitř systému OCB, nikde jinde za ně nic nepořídíte.“

Programátoři: „Což zároveň vyvolá otázku měnových kurzů. Jak tady budeme řešit obchod mimo náš systém, popřípadě s jiným systémem, protože už máme reakce z okolních států?“

Odpověď: „Dnešní FOREX má ukazatel, který se nazývá „Klouzavý průměr“. Pro stanovení kurzu s měnami navrhujeme algoritmus Nabídka – průměr za posledních x dnů – v porovnání s poptávkou + navýšení o 10%. Tímto bychom si měli částečně chránit trh, a 10% zůstává jako devizové rezervy u OCB. Čím více rezerv, tím delší klouzavý průměr, tímto stabilizujeme měnu. A ne k jedné konkrétní měně jako dosud, ale ke každé měně zvlášť. Potřebujeme přesný odraz naší aktivity se všemi státy. A nebojte se, spekulace v dnešní podobě nejsou možné, protože ke spekulacím, potřebujete mít skutečnou hotovost a tu spekulant prostě mít nebude.“

Programátoři: „Obáváme se blokace ze strany bank, budou nám bránit, neposkytnou nám spojení pro finanční toky.“

Odpověď: „Teď spojení máme? Nemáme. Věříme, že rychle náš systém přijmou i okolní země. Pak se situace změní. Ano, to může být problém, ale pouze dočasný. Tím, že do systému vstoupil celý stát, a sami říkáte, že máte odezvu z okolních zemí, můžeme dosáhnout, byť omezeného, ale zahraničního obchodu. Nevěřím, že by dlouhou dobu bylo možné zabránit, exportu a importu zboží. Ať se nám to líbí, nebo ne, mnoho zahraničních firem je zde jen proto, abychom jim poskytli levný základ. Mnoho firem je závislých na odbytu u nás. Toho že odejdou, se nebojím, počkejte dva měsíce.“

Ekonom: „Pořád mi nedochází pravidlo o možnosti převodu nesplacené části úvěru na účet OCB. Kdo tedy bude platit daně?“

Odpověď: „Peníze! A je lhostejno, jestli jsou na účtě u OCB nebo na účtě jakéhokoli subjektu. To je největší změna. Zde jsou peníze jako energie. Podporují aktivní, trestají pasivní. Ten kdo neutrácí, nerozvíjí se, nezaměstnává, tomu leží peníze na účtě. Jsou mrtvé, pak budou zdaněny. Ten kdo rozvíjí, buduje, nakupuje, ten opravdu daně nezaplatí. Očekáváme, že velmi brzy bude potřeba větší objem na osobu, ale tím se i zvýší příjmy obcí škol, nemocnic, a vznikne mnoho dalších příležitostí. Brzy se dostaneme na hranici možností. Proto, že jsou všechny finance v oběhu nám nehrozí inflace, kdyby ano, lze jednoduše ubrat na částce poskytované jako základní příjem. Možnosti regulace jsou přesně dány.“

To, že videa šla za sebou po hodinách, ukazovalo na rychlost celé akce. Už za pár hodin, se šířila přeložená po okolních zemích, ale i v dalekém zahraničí.

Reakce lidí číslo 3

Matka na mateřské dovolené: „To mne zajímá čím dál více.“

Pracovník finančního úřadu: „To by ale absolutně zjednodušilo celou agendu u každého subjektu. Ale subjekty potřebují vědět, jak jsou na tom ekonomicky. Musím vymyslet rychle nějaký systém přehledu, mám kamaráda u softwarové firmy, hned mu volám.“

Majitel firmy, montáže oken: „Bojím se, že lidé si neušetří na výměnu oken najednou a budou to kouskovat po jednom okně. Musím vymyslet jak to udělat, aby dosáhli na celou částku najednou. Ale vlastně je každý motivovaný, aby si vzal úvěr, a neplatil daně.“

Lékař: „Vypadá to životaschopně, dosáhneme asi i na léky ze zahraničí. Avšak zatím uděláme opatření, že připravíme ekvivalenty od dodavatelů z ČR.“

Podnikatel zaměstnavatel 300 lidí: „Žádné daně ani odvody? To bychom ihned nakupovali asi o 15% – 20% levněji a prodávali minimálně taky tak. Celkový zisk by byl stejný. A na rozvoj, bychom také měli. Hned volám ekonoma, a personalistu. Budou nám chybět lidé, kteří jsou vizionáři. Potřebujeme zvýšit výrobu, zlepšit kvalitu a nové projekty. Konkurence nespí.“

Traktorista: „Tak kde začnu, musím si rychle připravit plány domku.“

Policajt: „Tak si myslím, že bude těžké ukrást peníze. A úplatky nebudou. Méně práce za více peněz.. To se mi líbí, tedy pokud nezapočítají základní příjem do výplaty. Ale to vlastně nemohou.“

Vy?

Další video.

Ekonom: „Jsou stále nevyjasněné detaily o úvěrování. Můžete nám přiblížit princip?“

Odpověď: „Je to jednoduché, každý utrácí jak potřebuje, a pokud má úvěr, pak převádí nesplacenou část na účet OCB. Jenže jednoho dne splatí úvěr. Jak jednoduše zjistíme finanční způsobilost každého subjektu? Vždy každý první den v měsíci odejde určitá částka z úvěrového účtu zpět na účet subjektu, nebo se opakuje tzv. Zdanitelný zůstatek na účtě. Například rodina neutratí vše a zbývá jí 1000 korun. Daně by byly 50 korun. Zbytek na účtě před zdaněním x10 je možná výše úvěru se splatností od dvou let do pěti let. Tím u subjektu zanikne daňová povinnost a zvýší se okamžité tržby v ekonomice o 10 tisíc korun. Nebo například firma převedla na účet nesplacený zůstatek ve výši 1 milión korun a na účtě ještě tři miliony zbyly. Teď může investovat 30 milióny korun. Jediný, kdo zatím nemůže brát úvěr, jsou dotované subjekty. Tam je zpočátku žádoucí, aby investice a opravy byly dlouhodobého charakteru a průběžně financovány. Myslím, že po dvou letech se ale i zde dočkáme postupného uvolnění.“

Matematik: „Zde mi ale vychází, že velmi rychle dojde k vyčerpání veškerých financí u OCB a tyto budou doslova vrženy do úvěrů. Nedojde k přehřátí ekonomiky?“

Odpověď : „Správný postřeh. Proto u dotovaných institucí nelze první roky poskytovat úvěry a dále je zde pravidlo o nastavení výše hotovosti u OCB v poměru na občana. Když dojde k vyčerpání hotovosti pod 50%, pak nastoupí zvýšení v poměru na občana o 10%, ale zároveň snížení daně o 10% . Brzda bude nastavena na hodnotu dvojnásobku. Pak se zavede snížení možnosti úvěrování z desetinásobku daněných peněz na devíti – osmi, – sedmi násobek.atd. Tohle musíme dát automaticky do systému.“

Podnikatel: „Ale tohle může strašlivě zabrzdit rozvoj.“

Odpověď: „Prosím, nepodceňujme obyvatele. Uvidíte, že si najdou cestu. V tomto systému je žádoucí sdružovat volné finance v něčem, co známe z historie jak Družstvo. Uvidíte, že lidé rychle přijdou na to, že se jim vyplatí sdružit peníze např do ULIČNÍ PEKÁRNY, kde budou všichni investoři nakupovat a mít podíl na zisku. Nebo se budou sdružovat například zájemci o stavbu domu. Budu konkrétnější: Chci si postavit dům, ale ne jakýkoli. Dřevěný srub je má touha. Určitě už na webu bude skupina stejně smýšlejících. Pokud ne, založím ji. Společně nabídneme investici. Jsem si jist, že někdo ze současných stavitelů, se ozve se zájmem o spolupráci. Společně založíme družstvo, nakoupíme technologii, nebo si ji necháme vyrobit, a stavitel nám domy bude stavět. Všechny další domy které firma postaví, nám budou postupně splácet investici. Vznikne mnoho komunit, které budou nabízet možnosti.“

Právník: „Ale co když firma nebude mít zakázky, nebo zkrachuje?“

Odpověď: „Firma, která má technologii, majetek, v tomto systému může zkrachovat jen na základě toho, že nemá zakázky. Dluhy jako nesplacené daně, mít nebude. Přeúvěrovat firmu nelze. Závazky nemohou vyšplhat do míry, kde bude firma bezcenná a jistě se v Družstvu najde jiný ochotný ředitel, nebo jiný vhodný nástupce. Očekáváme spíše převis poptávky, kam umístit volné finance, aby vytvořily dobrý dlouhodobý zdroj příjmů.“

Ekolog: „Nelíbí se mi to! Zde jsou lidé motivováni pouze ziskem. Vykašlou se na životní prostředí a to nás stejně jednou všechny zabije!“

Odpověď: „Tak jako Vy, brzy bude přemýšlet každý člověk, člen družstva, důchodce. Logicky, pokud ve městě vznikne družstvo například jako autoservis, lidé, kteří žijí v okolí, si za své peníze své prostředí nezničí. A jak jsem říkal, brzy budou lidé mít problém, kam umístit své volné zdroje a najde se mnoho takových, kteří jsouce zbaveni možnosti hromadit, začnou přemýšlet nad zlepšením života. Prosím, uvědomte si tu šanci: Kde máme limit? Nikde! Co nedokážeme? Není nic, co bychom společně nemohli! Vše co si rozhodneme, to může vytvořit. Přece společně neuděláme z naší země žumpu! Regiony, města, vesnice budou mít mnoho financí na rozvoj. Jaký ten rozvoj bude? To je na nás. Chcete vybudovat ráj? Tak do toho. To je úkol ekologů! Vytvářejte projekty, dávejte je do rady měst. Tak aby v městských pokladnách nezůstávaly ke konci měsíce žádné zdroje a každý měsíc došlo třeba k maličkému, ale ke zlepšení! Přesvědčujte lidi, říkejte ji svoji vizi, krásného, čistého, živého města. Dokážete to! Prosím pochopte že: Nyní společně vytváříme systém, který v každém detailu podporuje tvořivost, systém, který má limity jen v tom co si dokážeme představit. Systém spravedlivý, bez korupce, bez nezákonných obchodů.“

Sociální pracovník: „No ale máme zde alkoholiky, narkomany a bezdomovce, lidi vyloučené ze společnosti, co s nimi bude?“

Odpověď: „ Každý dostane měsíčně určitý základ a nejspíše ho z počátku propije. Ale věřím, že ve městech se najdou lidé, kteří těmto skupinám najdou možnost návratu. I bezdomovec a alkoholik si lehce může vydělat, třeba podřadnou prací, na malý sociální domek někde na periferii. Věřím, že pro mnoho lidí bude právě stavba takových domků, například ze starých kontejnerů příležitostí pro zisk. A to je první krok, ke změně z bezdomovce, na obyvatele mini domku. Určité procento se chytí a třeba jen budou mít maličkou zahrádku u pididomku. Ale jejich pidizahrádku. Možná poprvé něco, co bude jejich. To bude druhý krok. A může být další. Ale třeba jen dáme těmto lidem materiál, aby si domky sami budovali. Je tolik variant! Vím, že ne všichni takto změní život, ale aspoň mají šanci. Nějak vnitřně věřím v sílu člověka a touhu žít lepší život. Může se jednat o kohokoli. Narkomani jsou další skupinou. Drogy se budou prodávat jak? Převodem na účet? Ale ale. Tento systém absolutně likviduje černý obchod. Třeba pervitin – nakoupím suroviny převodem z účtu na účet? Neděláte si legraci, že? Nebo seženu heroin?? Zaplatím z banky, no tááák. Nejsme úplně blbí. A bártrový obchod vyžaduje úsilí. Úsilí produkuje úspěch, úspěch produkuje cíle, které jsou trošku výše než rána drogou do palice. Věřím v člověka. Možná se mýlím, ale narkomanie je podle mne útěk od neúnosné reality. Změníme realitu, věřím, že nebude důvod prchat. Pokusme se! Možná změníme jen jeden život.. Ale jakou má cenu tento život? Jsem si jistý, že mnohem více, než milion korun uložených u OCB! Položte si prosím otázku: Jakou cenu má pro mne můj život? A máte všechny odpovědi na otázky: Proč pomáhat bezdomovcům, narkomanům, vyloučeným lidem. Ale neměli bychom nic dělat za ně! Přece musí být zřejmé, že zde se jedná o vytvoření prostoru, do kterého tito lidé mohou vstoupit a změnit svůj život!“

Celková vize

A tak ve společnosti, namísto krachu a problémů začala horečná aktivita. Zpočátku všechny dotované organizace dostávaly minimálně stejně, a mnohdy více, jako před krachem. Tím se částečně zajistila stabilita. Byly ihned nahrazeny všechny sociální systémy, jediný problém byl u důchodců, ale zde rychle zasáhly obce, a doplnily všem důchodcům platby do výše 15 tisíc. Okamžitě si totiž radní spočítali, že do rozpočtu jim přišlo více a podporou důchodců získali důvěru občanů, ta se ji brzy vrátila v počtu zájemců o život v obci. Ti, kteří potřebným nepomáhali, se rychle změnili, jakmile si uvědomili, že celá ekonomika obce bude veřejně přístupná a veřejné finance budou skutečně veřejné. Lidé starostovi, který se stará o své lidi, dopřejí vysoký plat, ale starostovi jenž občany přehlíží, nedopřejí nic. Ministerstva se otřásla z nového předpisu o veřejných financích hrůzou, ale i zde se našlo mnoho lidí, kteří měli skutečný zájem o službu. Velmi rychle si malé firmičky vydobyly místo. Například skupinka studentů filmu a zpravodajství založila mini televizní stanici, a soustředili se pouze na to, aby sbírali informace o tom, jak se nový systém projevuje ve společnosti. Sbírali informace z terénu, ač to neplánovali, stali se učiteli, kteří na příkladech dobrých řešení inspirují všechny diváky.

Aniž by si to uvědomili, stávali se nejsledovanější stanicí. Toho ihned využili podnikatelé a vhodnou reklamou zajistili jak příjem pro studenty, tak i zakázky pro svoji firmu. Co však způsobilo největší překvapení, byla cena reklamy. Protože zisk, ze vysílání neodcházel do zahraničí, bylo to tak říkajíc „za půl darma“. Stanice byla ihned následována dalšími, ale co bylo zajímavé, společnost se změnila. Místo bombardování hrůzami, zločiny a zlem, lidé sledovali možnosti a úspěchy. Ano, byly také zprávy o neúspěšných investicích, ale vždy se pak našel někdo ochotný převzít tuto investici a postavit firmu na nohy, nebo našel jiné řešení. Další stanice našly prostor v informacích o tom, jak žít v harmonii s přírodou, s okolím, jak využít síly přírody a schopností člověka k fascinujícímu životu. Úplatky se staly neznámým pojmem. Všude se budovalo, byly vytvářeny systémy hodnotící firmy, které se účastnily státem placených zakázek podle odvedené práce, takže měly výhodu ve výběrových řízeních. Například město chtělo udělat novou silnici a na webu města on-line probíhalo výběrové řízení. Nejnižší cenu nabídla firma s hodnocením B- , ale i když byla cenově výše o 30%, firma s hodnocením A+ získala zakázku. Otevřeně transparentně. Pochopitelně lidé chtěli mít jistotu, že nová silnice bude postavena stejně dobře jako deset posledních zakázek vítězné firmy. Porovnání s dřívějšími cenami bylo překvapení. Lidé pomalu chápali, proč byly v Čechách silnice šestkrát dražší než ve Francii. A firma s hodnocením B- se opravdu starala o svůj rating – rychle sháněla i malé zakázky a kvalita byla prostě 100%, cokoli níže se bralo jako zmetek.

Nastaly zajímavé problémy. Města a vesnice se stále více obracely na obyvatele s otázkou: Co chcete zlepšit? Změna úlohy státu z vládce na toho kdo slouží lidem, změnila zároveň pohled lidí na politiky. Slovo „Papaláš“ zmizelo z mluvy a bylo nahrazováno „Náš.“

Všude byly dotazy – co chcete? Co zlepšit? A lidé přestali vidět problémy, a najednou měli projekty. Projekty veřejné. Jenže zvyk je zvyk. Tak jak si rychle zvykli na projektování veřejného života, přenášeli tento zvyk do soukromého života. Začalo se budovat. Mladí chápali souvislosti, a stavěli si domy. Bylo pozoruhodné, že u většiny domů bylo místo na ovocné stromy, na zahrádku, protože si stavitelé uvědomili, že příroda jim umí připravit plody přímo pro ně, dokonale chápali, že vše, co vyroste, je stejné jako by ze země rostly peníze.

Stále probíhalo mnoho různých hlasování, kdy lidé aktivně přes internet rozhodovali o směrech, kterými se společnost posune.

Ač se zpočátku jevili jako nejohroženější důchodci, opak byl překvapením. Nejen že velmi brzy došlo k razantnímu snížení cen na velmi překvapivou úroveň. Lidé nechápali, kolik procent ceny každého výrobku obsahovaly daně. A důchody se ukázaly jako dostatečné. Ale důchodci překvapili svojí aktivitou a mnohde si vydělávali, protože byla stálá poptávka po pracujících. Taky se ukázalo, že mnoho lidí má zdroj domácí potravy a 5 tisíc korun je dostatečný příjem a tak ani neuvažovali o zaměstnání, jen tu a tam, chtěli li si koupi něco dražšího, udělali nějakou práci.

Velkých změn doznalo zaměstnávání. Nyní už nebyl zájem o tak striktní podmínky ani ze strany zaměstnanců, a ani zaměstnavatelů. Paradoxně se tím zvýšila hodnota pracovníků. Každý mohl ihned odejít a dalo se žít i bez stálého zaměstnání. Nově se začalo zaměstnancům říkat spolupracovníci, což přesněji odráželo skutečnou hodnotu práce.

Zkrátila se pracovní doba. Tak jak se zaváděly nové technologie. Více se pracovalo z domova například programátoři – dostali úkol termín a pak odměnu.

Zdravotnictví dosáhlo neuvěřitelné změny. Lidé prosadili odměny nemocnic a lékařů podle množství zdravých lidí. Jen traumatologie, léčení úrazů, zůstalo nezměněno. Lékaři a hygienici, okamžitě začali tvrdě brojit proti všem znečišťovatelům životního prostředí, okamžitě se změnily dodávky vody pro města.

Léky najednou opravdu člověka vyléčily a už se nestalo, že by někdo dostal léky „To už budete brát do konce života“, bylinky znovu rychle dostaly své místo v prevenci.

Všude osvěta, podpora sportu, zdravého způsobu života..

Možnosti vyléčení ochrnutí a těžkých úrazů, bylo velmi probírané téma. Jak by také ne, když pro nemocnice byla ohromná finanční odměna za každého vyléčeného, ale také ohromná prestiž.

Umělá hnojiva, chemie, a vše co pomalu zabíjí obyvatele, se stalo minulostí. Nově bio hnojiva, různé druhy bakterií, které vytvářejí rovnováhu v půdě. Mléko se zase začalo srážet, maso bylo opět masem, potraviny se z chemických a E-lahůdek staly zase potravinami.

Zemědělci se stali velmi hlídanými ale zároveň i váženými. Značky například „Chleba z mouky farmáře Zaňka“ byla tou TOP a všichni věděli, co tohle znamená. Bylo zajímavé jak si lidé kupovali potraviny a jak je vyhledávali podle zdroje surovin.

Vývojem technologií se děly věci. Například se pokazila pračka. Pán domu sedl k počítači a napojil se na firmičku. Zadal potřebu pračky a ukázalo se několik typů. Tentokrát paní domu rozhodla který typ, jakou barvu a detaily. Co se však dělo dále, bylo to nejzajímavější.

Ve firmičce se spustila 3D tiskárna. A pomaloučku začal tisk pračky. Plastové díly na tiskárně plastů, kovové na tiskárně kovů. Motor byl objednán a na cestě. Programátor pračky byl spárován jak programově, tak různými dráty s pračkou. Hadice už vyskladněny a ráno podle návodu technik pračku poskládal. No a protože pán domu byl prozíravý, a v minulosti přispěl jako spolu investor, obdržel opravdu levný výrobek. Jak to, že levný, ptáte se. Logicky. Kusová výroba je nutně dražší než výroba na lince!

Tak se na to koukneme.

Výroba praček má halu. Konstrukci. Zkušebnu. Výrobní technologie. Zásobu materiálu. Montážní linku. Sklady. Distribuci, zase sklady. Obchod. Všude pracují lidé. Vše se musí zaplatit.

3D tiskárny v PIDIFIRMĚ. Je několik tiskáren, které obsluhují lidé. Co mají tisknout lze změnit pouhým kliknutím. V placené databázi výrobků si vyberete výrobek, jeho parametry, a design. Po poskládání a kontrole kolizí, tiskárny vytisknou. Technik podle návodu sestaví a dodá. Firma na ploše 300m2. Bez skladů, doprav atd. Jen za použití software, placeného, ale zase dokonalého. Výrobek bez tzv. kurvítek, to je součástek, které po záruce výrobek znehodnotí, abyste si museli koupit nový. Navíc. Když si navrhnu pračku. Moji pračku. Bude mi sloužit. Bude mít kvalitní materiály, vybraná z databáze ověřených konstrukcí, mi bude dobře sloužit a já i vnukům ukážu, že jako mladík jsem poskládal něco, co má hodnotu.. a mí potomci pak budou hledat a nacházet skutečné hodnoty života, to co přetrvá. Jak jsem je to na tomto příkladu a mnoha dalších naučil.

Avšak co bylo nejzajímavější – člověk. Každý jako by si uvědomil, že je součástí, něčeho co jej jako příroda podporuje, že na každém záleží a nikdo není zbytečný. Lidé pochopili, že se stane jen to, co udělají. Vznikaly vize projekty, a byly uváděny v život. Ano, bylo i mnoho omylů, muselo se i hodně korigovat, ale celkový směr by úplné osvobození, ohromný rozvoj. Každý omyl byl zdrojem poučení, nikdy jako odstrašující případ.

Lidé chápali, že stvořitel stvořil přírodu, která ve stále se obnovujícím cyklu podporuje samotný život. Pochopili, že stačí jen pozorovat a co nejvíce své jednání přiblížit původnímu záměru, a to je cesta k harmonii a štěstí. Znovu je mým přáním, aby se další a další lidé připojili a sami si představili, jak to udělat lépe. Snad jako inspirace, jako semínko touhy nebo cokoli co pomůže změnit svět k lepšímu.

Věřím, že každý kdo pochopí tuto vizi, bude sdílet touhu po lepším. Možná ji změní tak, jak to cítí.A vylepší.

Tak jako tvůrčí proces započal z touhy, kde myšlenka k myšlence, touha k nadšení, láska a další myšlenky vytvořily energii, ty se spojovaly do celků až vznikly atomy, které podle nepochopitelných pravidel přesně vědí, zda mají být plynem, nebo třeba vodou, pak vznikaly planety a celý vesmír jenž byl Stvořitelem touhou po harmonii obdarován životem. A tento život je darován člověku, milovanému dítěti tvůrce. My můžeme vidět původní touhu, proč ji tedy nenásledujeme ? Jakou radost má rodič, když dítě posune touhu rodiče na novou, lepší úroveň ? Bude své dítě podporovat? Možná pak pocítíme radost stvořitele a jeho hrdost nad každým našim krokem už za našeho života, možná pochopíme jeho řeč, uslyšíme jeho radost ve zpěvu ptáků, a pocítíme lásku v paprscích slunce.

A třeba to nebyla jen vize…co myslíte?

Mám otázky pro matematiky, programátory a všechny kteří rádi vidí detaily: Co myslíte, jaký bude rovnovážný stav při tom, když se nezmění základ, že daně budou počítány jako 5% z částky vytvořené u OCB na občana měsíčně a základní příjem bude trvale 5 tisíc na občana.

1) Kolik bude potřeba v ekonomice financí a jaké procento zdanění bude? Za podmínky, že přidáme-li 10% do OCB, bude daň snížena o 10%.

2) Jak se změní ceny zboží, odečteme-li úroky, daně a všechny odvody z koncové ceny? Budou stačit důchodcům peníze?

3) Jaký bude nakonec poměr mezi možností úvěrování a volným prostředky? 1:10,9,8,7,6 nebo 11,12?)

Mnozí budou překvapeni.

Josef Kozák