
Abyste mohli mechanizmus vnějšího záměru ve vztazích vůči ostatním lidem spustit, musíte zbourat ještě jeden falešný stereotyp. Často můžete zaslechnout zdánlivě pravdivou výzvu: „Nesnaž se změnit ostatní, ale začni u sebe,“ která ovšem ihned vyvolává duševní diskomfort: znamená to, že nejsem dokonalý či dokonalá, a vyplývá z toho, že se musím změnit. | | |
Ale jak mně se nechce! A správně se vám nechce. Není třeba, abyste se snažili měnit ostatní, ale měnit byste neměli ani sebe. Ať totiž se sebou budete provádět cokoli nebo budete cokoli páchat na jiných lidech, vše bude spadat do sféry málo účinné a navíc škodlivé činnosti vašeho vnitřního záměru. Problémy se řeší jinak: je třeba ostatním umožnit, aby realizovali svůj vnitřní záměr. Tehdy zafunguje vnější záměr a ten vnitřní se realizuje sám o sobě.
Například žena chce, aby se s ní muž oženil, ale on se z toho z nepochopitelných důvodů vymlouvá. Žena proto využívá vnitřní záměr a ze všech sil se snaží směrovat své myšlenky na to, jak by ho ke svatbě přinutila. Tímto způsobem však ničeho nedosáhne, naopak pouze vytvoří nadbytečný potenciál svého přání a důležitosti manželství. Nakonec jí rovnovážné síly snoubence seberou. Že by ji prostě nemiloval? Ovšemže ji miloval; jenže ona změnila lásku ve vztah závislosti: „Jestli mě miluješ, vezmeš si mě.“ Aby na vytčeném cíli zapracoval vnější záměr, musí se dotyčná žena svého přání provdat se za určitého muže nezbytně vzdát a musí si položit otázku: co muž od manželství očekává? Odpověď na tuto otázku nalezne snadno. Nepochybně chce zvýšit hladinu vlastní významnosti: já miluji, mě si váží, respektují mě, obdivují mě a tak dále. Jestliže žena nasměruje svou energii na realizaci těchto záležitostí, nejenže dosáhne svého cíle, ale obdobné projevy uznání se dostanou i jí. A pokud si muž nezaslouží, aby si ho někdo vážil a miloval ho? Tak proč by se s ním vůbec měla nimrat? Svobodu výběru má každý. Tak vidíte, nutnost měnit sebe sama neexistuje. Trik spočívá v tom, že otevřená branka se nachází na zcela jiném místě. Člověk bývá zpravidla zcela pohlcen myšlenkami na to, co chce od druhých získat, ale nesnaží se určit, po čem touží oni. To, co sami potřebujete, proto bez potíží získáte, jestliže přeorientujete pozornost ze sebe na přání a motivy ostatních lidí. Především si položte otázku: na co je nasměrován vnitřní záměr partnera? Jinými slovy poodlétněte od okenního skla a konečně spatříte otevřenou branku. Pak už nezbývá nic jiného, než abyste přesměrovali svůj vnitřní záměr na realizaci vnitřního záměru partnera. Tak se váš vnitřní záměr transformuje na vnější. z knihy Ovlivňování reality III: Vpřed do minulosti od Vadima Zelanda, vydané v roce 2006 nakladatelstvím Eugenika |
Buďte první kdo přidá komentář