E jako hřeben tedy pomáhá udržovat naši vlastní moc. Pokud ovšem nedbáme na vnější i vnitřní duševní hygienu spočívající ve zdravém přístupu k tělu i k naší duši, dříve či později budeme vlastní moc ztrácet a vlivem toho začneme postupně odumírat až nakonec umřeme mnohem dříve než bychom mohli dosáhnout věku, kterého je lidské tělo schopno dožít. Podle současných vědeckých odhadů je to až 115 let.

Ne nadarmo naši předkové zdůrazňovali, že ve zdravém těle je zdravý duch. A zákonitě opačně v nemocném těle dlí nemocný duch. Je tedy oslava nezdravého životního stylu známkou moudrosti a inteligence, když uvážíme, že tím prokazujeme absolutní neznalost zákona příčiny a následku?

Pokud budeme mučit vlastní tělo nezdravou stravou, alkoholem, tabákem, drogami a zároveň nechutí k fyzickému pohybu, tak tím příspíváme ke snižování vlastní úrovně vědomí. Zapříčiňujeme svou degradaci, místo abychom Prací na sobě svého vnitřního ducha zušlechťovali.

Ano, k tomu je zapotřebí míti silnou vůli. Pokud se nám ji nedostává, můžeme se inspirovat u jiných. Buď z našeho okolí anebo od lidí, k nimž máme úctu, protože jsou silnější než my. Jsou mocní, protože pracují na sobě, dbají o své zdraví a jsou nám vzorem. Pokud potřebujeme vůdce, volme jen takové, kteří jsou skutečně silní, protože jsou co nejméně závislí na svých závislostech. Jsou zkrátka životaschopní, protože mají moc nad sebou. Mají silnou vůli odolat neřestem. Jsou nám mravním příkladem.

Proč patří lenost ke smrtelným hříchům?

Jelikož život je opakem smrti, leností jdeme nemocem, předcházející smrti ochotně vstříct. Prokazujeme tak neúctu k životu, který nám byl pouze propůjčen. Dáváme tak najevo, že si jej nevážíme, a proto nám bude zdraví bez milosti odebráno, jelikož se domníváme, že je stejně jen výhrou v loterii, tak proč bychom se snažili. Vzdáváme se tak schopnosti nalézti skutečnou pokoru, která není vůči někomu, ale vůči zázraku života, s nímž s pohrdáním hazardujeme.

Vyjadřujeme tak pýchu, nadutost a namyšlenost, když nic nemusíme dělat, že jsme více než ti, kteří na sobě naopak pracují. Je to příznakem naší agresivní nevědomosti.

To však není ctnost, ale slabost. A slabost vede ztrátě moci. Stáváme se ne-mocní a tudíž nezdraví.

Pokud nechceme být ne-mocní, nesmíme zbytečně ztrácet svou životní sílu tím, že do našeho těla vpravujeme cokoliv, co do něj nepatří. A sice jedy.

Nezáleží na tom, zda-li jsou hmotné, jako je nezdravé jídlo, alkohol, tabák či drogy, anebo nehmotné v podobě emocionálních jedů. Tedy všeho, co v nás probouzí nenávist, zlobu, zášť, pohrdání, výsměch. Pokud nesledujete televizní zpravodajství, víte dobře, o čem je řeč.

Pokud chceme mít moc nad sebou, je žádoucí obě E, které ve slově e-moc-e naši moc ochraňují, používat co nejsvědomitěji, jak to jen jde.

Je nutno naši moc každý den láskyplně česat, mít ji pod kontrolou.

Protože pokud tak činit nebudeme, emoce převezmou vládu nad námi samotnými. Začnou námi cloumat, manipulovat a tím budeme ztrácet energii, zdraví a vědomí. A to bylo nemoudré, není-liž pravdou?

georg