Jak slepý s bezrukým společně zasadili les

Kdesi na Sibiři, na rusko-čínském pomezí, stojí vesnička, každoročně sužovaná záplavami. Hráze nepomáhaly, prudký jarní příval je vždy odnesl spolu s vrstvou té trochy úrodné hlíny z chudých políček. V té vesničce žijí Chaisa a Venči. Třiapadesátiletý Chaisa se narodil slepý na jedno oko a v roce 2000 v důsledku pracovního úrazu ztratil zrak úplně. Jeho kamarád Venči přišel o obě ruce, když mu byly tři roky. Je jasné, že pro jednoho i druhého bylo velmi obtížné najít si práci, kterou by byl schopen vykonávat. A nejen to... Přesto oběma je vlastní obrovská touha zůstat užitečnými a ta jim nedovolila vzdát se.

18. 7. 2016 Energie života Energie života

Jak slepý s bezrukým společně zasadili les

Co nezvládla celá vesnice, rozhodli se vyřešit oni: když spojí dohromady své oči, ruce a chuť být užiteční, jejich přátelství a optimismus jim pomohou ochránit sebe i sousedy před každoročními záplavami, které by je časem z rodného kraje jistojistě vyhnaly. A tak Chaisa a Venči začali měnit 8 akrů pustiny mezi vsí a řekou v zelený háj.

Jak vypadalo jejich uplynulých 12 let?

Každé ráno přátelé vstanou a vydají se do práce.

Nemají peníze, a tak si nemohou sazenice kupovat. Proto se občas musí vydat na druhý břeh, aby získali větvičky, z nichž si pak řízkováním připravují sadbu. Široko daleko není most. Nevadí, bezruký Venči vezme slepého Chaisu na záda a řeku přebrodí.

Na druhém břehu čeká úkol zase Chaisu: za pomoci Venčiho vyleze na strom a nařeže vhodné větvičky.

Posbírat, naložit…

…a jde se.

Jeden stromek…

…druhý stromek…

…a chvíle odpočinku. A tak to jde celý den.

Když jsou všechny na ten den přichystané sazeničky v zemi, jde se domů. Jak? No přeci s úsměvem! Vždyť na světě je tak krásně, když má člověk vedle sebe někoho, kdo ho doplní, a oba spojuje společný cíl.

Příběh obou přátel oběhl celou Čínu a mnozí jim začali posílali peníze. Díky tomu dnes mají oba zajištěný důchod a jedna oční klinika dokonce nabídla Chaisovi operaci zraku.

Ale hlavně je těší, že teď už si mohou dovolit sazenice i kupovat, a tak práce postupuje daleko rychleji: za uplynulých 12 let už tihle dva "těžcí invalidé" zasadili neuvěřitelných více než 10.000 stromů! Díky nim se pustina mezi řekou a vesnicí začíná zelenat a v posledních letech se už povodeň přes rodící se les vůbec nedostala.