Při běhu se cítíte šťastnější.

Pokud pravidelně cvičíte, tak jste na to již přišli. Bez ohledu na to jak dobře, nebo špatně se cítíte, cvičení vám zvedne náladu. Nejde však jen o „runner’s high“ – euforii způsobenou vyplavením hormonů štěstí. Studie publikovaná v časopise Medicine and Science in Sports and Exercise zjistila, že i jediné cvičení – 30 minut chození na běžeckém páse – může okamžitě zlepšit náladu člověka trpícího depresivní poruchou.

Podle studií vás cvičení i ve dnech, kdy se musíte donutit vyběhnout ze dveří, chrání proti úzkosti a depresi. Středně náročné cvičení může lidem pomoci vyrovnat se s úzkostí a stresem i poté, co docvičili. Studie z roku 2012 zveřejněná v Journal of Adolescent Health prokázala, že pouhých 30 minut běhání týdně po dobu tří týdnů dokáže zlepšit kvalitu spánku, náladu a soustředění během dne.

Slyšeli jste již někdy někoho tvrdit, že je pro ně běhání jako droga? Zjevně existuje jistá podobnost. Studie zveřejněná v časopise Physiological & Behavior ukázala, že běhání způsobuje neurochemické adaptace v přenosových cestách mozkového systému odměn sdílené s návykovými látkami.

Běhání vám pomůže dostat se do formy.

Je známo, že cvičení spaluje kalorie. Aby toho nebylo málo, spaluje tělo kalorie i poté, co cvičit přestanete. Studie prokázaly, že pravidelné cvičení zvyšuje „afterburn“ – počet kalorií, které navíc spálíte po cvičení. (Vědci tento efekt nazývají EPOC, což je zkratka pro excess post oxygen consumption [nadměrná spotřeba kyslíku po cvičení].)

Pro tuto výhodu ani nemusíte běhat rychlostí zvuku. Efekt se objevuje již při rychlosti o něco větší rychlost než při pomalém tempu a o něco pomalejší než při maratonu.

Běhání posiluje kolena (a také další klouby a kosti).

Již dlouho je známo, že běhání příznivě ovlivňuje množství kostní hmoty a pomáhá zpomalovat úbytek kostí spojený se stárnutím. Možná vám také někdo z rodiny, kamarádi nebo cizí lidé tvrdili „běhání je špatné pro kolena“. Věda však prokázala, že tomu tak není. Ve skutečnosti podle Davida Felsona, vědce z Bostonské univerzity, který poskytl rozhovor stanici National Public Radio, prokázaly studie, že běhání zlepšuje zdraví kolenních kloubů.

„Z mnoha dlouhodobých studií víme, že běh nezpůsobuje žádné vážnější poškození kolen,“ řekl Felson. „Pokud se podíváme na lidi s artritidou kolenního kloubu, zjistíme, že v minulosti nijak často neběhali, a když se podíváme na běžce a průběžně je kontrolujeme, zjistíme, že riziko vzniku osteoartritidy nijak nevybočuje z průměru.“

Běháním si udržíte bystrost i ve svém věku.

Necítíte se jako zamlada? Pravidelné cvičení vám pomůže zůstat ve formě i po duševní stránce. Studie z roku 2012 zveřejněná v Psychonomic Bulletin & Review zjistila, že existují nevyvratitelné důkazy pro tvrzení, že cvičením můžete porazit pokles mentálních funkcí spojených se stárnutím, zvláště funkcí jako je přepínaní mezi činnostmi, selektivní pozornost (koncentrace) či pracovní paměť.

Studie opakovaně prokázaly, že starší lidé ve formě si vedli lépe v psychologických testech než jejich vrstevníci v horší tělesné kondici. Pravidelné cvičení také vedlo ke zmírnění problémů s pamětí, mluvou, myšlením a úsudkem u osob po mrtvici. Na konci programu vědci zjistili „výrazné zlepšení“ celkové funkce mozku, kdy největší zlepšení zaznamenali v pozornosti, koncentraci a schopnosti plánování a organizovaní.

Běh může snížit riziko vzniku rakoviny.

Možná že běh rakovinu nevyléčí, ale existuje mnoho důkazů, že může pomoci zabránit jejímu vzniku. Rozsáhlá revize 170 epidemiologických studií zveřejněná v Journal of Nutrition ukázala, že pravidelné cvičení je spojováno s nižším rizikem vzniku některých druhů rakoviny. Navíc, pokud již rakovinou trpíte, může běhání zlepšit kvalitu vašeho života během chemoterapie.

Běhání prodlužuje život

Stačí pouze minimální fyzická aktivita (30 minut, pětkrát týdně), a budete žít déle. Velká studie v časopise PLOS Medicine prokázala, že různé skupiny lidí, které začaly cvičit, žily ve výsledku déle. Život kuřáků se prodloužil o 4,1 roků, nekuřáků o 3 roky. I když stále kouříte, získáte navíc 2,6 roků. Lidé, kteří porazili rakovinu, žili o 5,3 roků déle. Lidé se srdečním onemocněním pak o 4,3 roky.

zdrojový článek: www.runnersworld.com

zdroje: www.news.utexas.edu www.jahonline.org www.sciencedirect.com www.npr.org www.springer.com www.jn.nutrition.org www.journals.plos.org

překlad: Siw