Sucho, teplo i povodně si způsobujeme sami

Sucho a teplo. Velice palčivé problémy, o kterých se v posledním měsíci hovoří snad ve všech médiích. Řada lidi si však neuvědomuje, že se jedná o problém vznikající celá desetiletí. A můžeme za něj my, lidé.

BRAHMI FORTE kapsle extrakt 50% bacopasidů 100 tob.
Sucho, teplo a povodně si způsobujeme sami.
Sucho, teplo a povodně si způsobujeme sami. foto: Shutterstock
Líbí se Vám téma článku? Podělte se o něj s přáteli nebo jim ho pošlete e-mailem

Aktuální klimatické změny jako je sucho, teplo i povodně jsou problémem, který vzniká jako reakce přírody na drastický zásah do přírody, který se děje už několik desetiletí.

Za jako hlavní 3 příčiny dnešních klimatických problémů lze jmenovat tyto.  Zhutňování půdy v horských oblastech. Tvorba umělých svahů, narušující naturální vodní kapiláry a tvorba odvodňovacích kanálů v nížinách. Pojďme si rozebrat jednotlivé příčiny zvlášť.

Zhutňování půdy ji decimuje

Zhutňování půdy probíhá ve vysokohorských oblastech, kde dochází k těžbě dřeva. Aby se dřevo mohlo správně vytěžit a odklidit, tak se již od 80. let používá těžká technika. Ta je schopná při své práci zdecimovat a zhutňovat půdu (především formou lesních cest pro stroje).

Toto zhutňování vzniká za použití kombajnu či traktoru. Denně je jedna takováto mechanická jednotka schopná zhutnit až plochu o jednom kilometru. S nárůstem těžby během let se problém pouze zesiluje. Proč je to ale problémem?

Problém vzniká při dešti či jarním tání sněhu. Voda se po takovýchto cestách odvádí z hor do nížin a přirozeně se již nezadržuje v lesní půdě. Pravidelným odvodňováním vody z lesa se tak zhutněná půda mění v bahno.  Bahno se pak odvádí spolu s vodou pryč do nížin, řek a následně i oceánů.

Po čase tak vznikají pouze kamenné cesty, na kterých není schopno cokoliv růst. Zhutněná půda způsobuje odvodnění až trojnásobku své plochy. Tedy 1km2 zhutněné půdy odvodní 3km2 lesní půdy. V některých oblastech na Slovensku se odvodňuje až 40% lesa.

Umělé svahy způsobují krvácení vody

Svahy se vytvářejí kvůli tvorbě lesních cest pro techniku. Kritické však je narušování přirozených vodních cest v půdě, ke kterému dochází při tvorbě svahu.

Narušením cévního systému lesní vody, tak voda uniká z hor a odtéká do řek, následně do moří i oceánů.


Zdravé tipy pro jednotlivá znamení

♈ BERANBrahmi • ♉ BÝKCordyceps

♊ BLÍŽENCICordyceps • ♋ RAKAcai Berry

♌ LEVCaigua • ♍ PANNAAšvaganda

♎ VÁHYCordyceps • ♏ ŠTÍRKotvičník

♐ STŘELECReishi • ♑ KOZOROHKřemelina

♒ VODNÁŘBrahmi • ♓ RYBYAšvaganda


Je to umocnění problémů vzniklého zhutňováním půdy. Kombinací těchto dvou faktorů se vysoce během dešťů zvedá hladina řek, do níž vtéká voda z horských oblastí. Přesně to je důvod, proč vznikají záplavy a povodně. Odteklé vody je prostě hodně.

Situace se tedy musí řešit v horských oblastech, kde se musí obnovit zdevastovaná půda. Ale to není všechno. Simulace deště v běžném lese, s uměle vytvořeným svahem, byly zjištěny zajímavé informace. Půda ve svazích není schopná zadržet okolo 71% vody. To je celkem velké číslo.

Odvodňovací kanály v nížinách

Dalším faktorem, který celou věc komplikuje, je odtok vody z nížin přes odvodňovací kanály u polí. Pár takových kanálů není problém, ale dnes je jich už obrovské množství. Místa, kde kdysi byly vytvořeny původní kanály, jsou dnes suchá. Voda dále stéká do ještě níže vytvořených kanálů.

Do toho již v těchto oblastech, městech i vesnicích tolik neprší jako před 30 lety. Důvodem je odklon mračen z těchto oblastí. Děje se tak kvůli vysoké produkci teplotních vln nad těmito místy.

Městská doprava, továrny a cesty extrémně navyšují teplotu těchto míst. Brání tak mračnům srážet se. Mračna jsou tak odehnána do chladnějších míst, což jsou lesy v nížinách nebo horách. A jak už víme, voda zde opět ve výsledku odteče do oceánu.

Vody ubývá, máme často sucho. Jaké je řešení?

Jak již bylo zmíněno, řešení musí vzniknout v horských oblastech. Zhutněná půda se musí zrekultivovat. Na zhutněné půdě (většinou trasy po těžké technice) by měly být vytvořeny větší schody. Schody s vyhrabaným korytem uprostřed, které vodu zadrží.

Napršená voda či jarní sněhová voda tak zůstává v těchto korytech a postupně se uvolňovala do půdy. Tento způsob není nový. V mnoha případech došlo na zrekultivované půdě až k nulovým ztrátám vody, takže sucho tolik nehrozí.

U svahu by se podobné schody s mnohem hlubšími jámami vytvořily nad vybudovaným svahem a voda by se zadržovala úplně stejně.

Dle grafů jasně vyplývá, že čím více máme umělých svahů, zhutněné půdy i odvodňovacích kanálů, tím v přímé úměře narůstá teplota v okolí, a přibývá tak sucho. A stejně tak se snižuje výskyt záporných iontů v přírodě.

Pokud vás článek zaujal, tak se zde můžete podívat na práci Štefana Vala, který všechny informace i statistiky shrnul a podal ve vytvořeném dokumentu.

Za energii života vám informace o přírodě přináší Jakub

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*